Jak a co předkládají fotbaloví žurnalisté UK na Twitteru?

Ikony britské fotbalové žurnalistiky na Twitteru sledují stovky tisíc uživatelů, některé dokonce i miliony. Věhlas si získaly především díky svému postavení v médiích, pozornost a počet sledujících si však udržují na základě vlastního „pohybu“ na sociálních sítích – rychle tweetují ověřené informace, obdivují jednotlivé výkony, zpravují o dění zápasů, nabízí pohled do zákulisí a prezentují vlastní názory. Právě tuto spornou oblast se snaží mediální organizace nejen v UK pečlivě regulovat, někteří britští fotbaloví novináři jejich pokynů dbát ale příliš nechtějí.

Jak ale přesně omezit sebeprezentaci novinářů na Twitteru, potažmo na jiných sociálních sítích, je přinejmenším diskutabilní. Interní předpisy institucí nesmí zasahovat do novinářovy svobody projevu, zároveň po něm mohou vyžadovat „přísnou nestrannost“, jak to při jmenování na post ředitele veřejnoprávní BBC učinil v říjnu loňského roku Tim Davie [1], aby nepoškozoval jméno daného média.

Toto jediné britské veřejnoprávní médium disponuje dokonce i vlastní a rozsáhlou Příručkou pro zaměstnance týkající se sociálních médií a je v tomto ohledu daleko před svýmisoukromými protějšky. I ty se ale snaží navádět své zaměstnance k obezřetnému vyjadřování na sociálních sítích, například soukromá televizní stanice Sky Sports ve svém etickém kodexu zmiňuje přímo Twitter. [2]

Zpátky ale konkrétně k prezentaci fotbalových žurnalistů z Velké Británie na Twitteru. K jejich oblíbenosti ve velké míře přispívá i fakt, že mnozí sami profesionálně fotbal dříve hráli. Ať už je řeč o tváři fotbalové sekce BBC a BT Sport Garym Linekerovi, či fotbalových expertech ze Sky Sports Garym Nevillovi, Jamiem Carragherovi a dalších. Dá se tak tvrdit, že, díky svému věhlasu, drží mediální organizace v šachu, protože táhnou pozornost diváků, což jim do jisté míry může dodávat pocit nedotknutelnosti.

Pokud bych měl jejich chování na Twitteru bagatelizovat a zároveň klasifikovat na příkladech Garyho Linekera, expertů kanálů Sky Sport a BT Sport, ale i tzv. football writers [3] typu například Henryho Wintera, typický fotbalový novinář ze Spojeného království je zde online reportérem, šiřitelem breaking news, statistikem, obdivovatelem a fanouškem fotbalistů, sarkastickým glosátorem fotbalového i nefotbalového dění a propagátorem vlastní mediální tvorby.

Každý se pochopitelně vyjadřuje způsobem sobě vlastním. Omezený počet dvou set osmdesáti znaků na jeden příspěvek však novináře obecně nutí spíše ke zkratkovitému vyjadřování, které, s hojným užitím kladných či záporných hodnotících výrazů (přičemž pozitivno na sociálních sítích převládá) v určitých případech do jisté míry připomíná text sportovních bulvárních novin.

Fotbalový novinář UK na Twitteru jako nahodilý online reportér

Jako na webové stránce internetového média, tak to často, především při lákavých zápasech anglické Premier League, anglické reprezentace nebo anglických klubů v evropských pohárech, vypadá na twitterových účtech ostrovních novinářů. „Úžasný start pro Chelsea. Mačkají Real a Pulišič jim brilantně zařídil vedení,“ [4] tweetoval Gary Lineker sedmadvacátého dubna k semifinálovému utkání Ligy mistrů mezi Realem Madrid a londýnskou Chelsea. Označením oficiálního profilu daného klubu navíc zařídil, že se tweet dostane mezi širší spektrum uživatelů.

Občas bývá jejich popis i detailnější: „Krásná vyrovnávací branka. Ederson na Zinchenka, Foden předává Mahrezovi, který poslal Bernarda do tandemu, zpětná přihrávka na Fodena, který zakončil na 1:1,“ [5] popsal 21. dubna na Twitteru gólovou akci Manchesteru City v ligovém utkání proti Aston Ville šéf fotbalové sekce deníku The Times Henry Winter.

Na rozdíl od online přenosu novináři tyto informace na Twitter předkládají čistě nahodile, především tehdy, když se hraje z nějakého důvodu důležitý zápas, nebo je určitá pohledná akce utkání na trávníku nadchne.

Fotbalový novinář UK na Twitteru jako šiřitel breaking news

Pokud se skrze oficiální profily fotbalových žurnalistů z Anglie dočtete o nějaké bleskové zprávě, většinou jí můžete přijmout za věrohodnou. Problémem v tomto ohledu opět bývá, když někdo z novinářů pustí informaci do mediálního prostoru dříve, než ji vydá jeho zaměstnávající mediální organizace.

Pro tuto esej je však důležitější, jak jsou čerstvé informace šířeny novináři na sociálních sítích. Většinou, po vzoru mediálních organizací, se jedná o krátké a výstižné věty: „Wow, Jose’s gone,“ [6] napsala   19.   dubna o vyhazovu trenéra Tottenhamu Josého Mourinha na svůj profil moderátorka Sky Sports Laura Woods.

„BREAKING: Man Utd Exec Vice Chairman Ed Woodward has just quit,“ [7] tweetoval Dan Roan, novinář BBC, o rezignaci šéfa Manchesteru United poté, co se angličtí fanoušci vzbouřili proti projektu nové soutěže s názvem Superliga.

„Jose Mourinho is fired. He is the first of the European Super League managers to lose their job,“ [4] popsal kupříkladu vyhození Mourinha Gary Lineker společně se sarkastickou poznámkou, že se Mourinho stal vůbec prvním trenérem, který byl propuštěn ze svého postu Superlize.

Fotbalový novinář UK na Twitteru jako statistik a obdivovatel

Třetí bod twitterové „agendy“ fotbalového novináře z UK do určité míry souvisí s tím prvním. Profily žurnalistů jsou zaplněné obdivujícími vzkazy k jednotlivým fotbalovým úspěchům, ať už se jedná o výkony hráčů v probíhajícím utkání, nebo jakýkoliv jiný sukces spojený s kopanou.

Pokud chtějí, aby se tweet dostal do širšího povědomí, opatří ho tzv. hashtagem. Pokud pak konstruují svůj názor se záměrem, aby se o něm dozvěděl i dotyčný sportovec nebo tým, ve svém příspěvku označí přímo jeho profil.

„Bloody hell, @neymarjr and @KMbapee are ridiculously good,“ [4] obdivoval 28. dubna výkon pařížských fotbalistů Neymara a Kyliana Mbappeho v semifinálovém utkání PSG proti Manchesteru City Lineker. Winter naopak zase ve stejném zápase vychválil výkon Rubena Diase, obránce Manchesteru City: „Ruben Dias znovu ukázal, proč by měl být hráčem roku. Během čtrnácti dnů zastínil Haalanda, Kanea a Mbappeho. Byl lídrem proti #PSG, především ve druhém poločase, nastavil tón #MCFC.“ [5]

Mnohdy u podobných příspěvků využívají i možnosti tzv. retweetování, kdy „přesdílí“ příspěvek – názor, fotografii, či video – od jiného uživatele nebo oficiálního účtu mediální či jiné organizace a buď obsah pouze bez komentáře umístí na svůj profil, nebo ho doplní o vlastní poznámku.

Fotbalový novinář UK na Twitteru jako sarkastický glosátor fotbalového, ale i nefotbalového dění

Kauza Kúdela, kauza Superliga. Současné fotbalové dění vedle pandemie řeší také společensko-politické otázky, které se zrcadlí ve všech evropských médiích. Dané problémy točící se okolo fotbalu na ostrovech britští fotbaloví žurnalisté na Twitteru často, kromě pouhého retweetování, také sarkasticky glosují.

„Gól pro Liverpool, který ho přiblížil k soutěži, na kterou se nemusí kvalifikovat,“ [4] rýpnul si například Lineker 19. dubna do Liverpoolu, jednoho ze šesti anglických týmů, který se upsal ke vstupu do zcela nově vzniklé soutěže Superligy.

Občas to bývá ale i nefotbalové téma, ke kterému se novináři vyjadřují. Většinou se jedná o politiku, a právě při jejím komentování se pak dotyční pohybují na velmi tenkém ledě.

Fotbalový novinář UK na Twitteru jako propagátor vlastní tvorby

Sociální sítě obecně slouží uživatelům také jako platforma, kde zviditelňují vlastní tvorbu, fotbalové novináře v Británii nevyjímaje. Jejich twitterové účty jsou tak protkané odkazy na vlastní články, audio spoty či video úryvky, které se žurnalisté zde snaží promovat textem u příspěvku tak, aby jejich sledující na daný mediální obsah „kliknuli“.

Například John Cross z bulvárního deníku Mirror buďto zkopíruje titulek vlastního článku, nebo jeho hlavní podstatu opíše v krátkých, výstižných větách. Henry Winter z Timesů zase často propaguje vlastní texty tak, že k odkazu vloží citaci z rozhovoru.

Britští fotbaloví žurnalisté na mě na Twitteru dohromady působí jako jeden sehraný tým. Je sice plný individualit, ale s podobnou agendu, kterou jsem se zjednodušeně pokusil klasifikovat výše.

Vedle toho pak také disponují jedním společným cílem, a to bojem za tradiční anglický fotbal a jeho zaběhnuté pořádky, což v současnosti novináři markantně demonstrovali právě při vzniku nové fotbalové soutěže, která měla konzervativní anglickou kopanou značně zpřeházet.

Typický ostrovní fotbalový novinář, až na výjimky, nad rámec uvedeného, svým sledujícím téměř nepředkládá svůj osobní život, ale výhradně život profesní. Fotografie a videa ze zákulisí fotbalových stadionů či natáčecích studií jejich sledující jednoduše nadchnou více než snímky z rodinné procházky.

Fotbalový novináři pak na Twitteru mnohem více vyzdvihují, nežli kritizují, což je podstatný rozdíl například oproti hodnocením fotbalových expertů během televizního vysílání. To podtrhuje i nepsaný úzus, že se lidé na sociálních sítích snaží převážně zalíbit.

Zdroje a poznámky

• [1] Nestrannost na sítích a evidence výdělků. BBC zveřejnila nová pravidla pro své zaměstnance. Hlidacipes.org [online]. [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://hlidacipes.org/nestrannost-na-sitich-a-evidence-vydelku-bbc-zverejnila-nova-pravidla-pro-sve-zamestnance/.
• [2] Sky news policies   and standards. News.sky.com [online]. [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://news.sky.com/feature/sky-news-policies-and-standards-11522046.
• [3] Football writers jsou píšící novináři, kteří monitorují pouze fotbal. Jedním z nejznámějších je Henry Winter, šéfredaktor fotbalové sekce Timesů.
• [4] Twitterový účet Garyho Linekera [online]. [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://twitter.com/GaryLineker. Citace volně přeložena autorem.
• [5] Twitterový účet Henryho Wintera [online]. [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://twitter.com/henrywinter. Citace volně přeložena autorem.
• [6] Twitterový účet Laury Woods [online]. [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://twitter.com/laura_woodsy.
• [7] Twitterový účet Dana Roana [online]. [cit. 2021-4-29]. Dostupné z: https://twitter.com/danroan.

Foto: Pixabay.com