Paleo dieta aneb jak jsem měsíc žila zdravě

Když jsem se poprvé doslechla o paleo dietě, musím přiznat, že jsem byla velice skeptická. Je to způsob stravování, který je založen na vyřazení tolika potravin z jídelníčku, že je jednodušší odpovědět na otázku, co se při této dietě jíst smí, než co se jíst nesmí. Vyloučení cukru, obilovin, luštěnin, mléka a alkoholu? To znamená žádné víno, čokoláda, těstoviny, sýry… A co mám tedy snídat, když ne pečivo nebo něco sladkého? Když jsem se ale stále častěji, zejména na internetu, setkávala s lidmi, kteří se takto stravovali na zkoušku po dobu jednoho měsíce, načež se rozhodli u paleo zůsobu života zůstat, začala jsem si vyhledávat víc informací a brzy jsem zjistila, že jídelníček ani zdaleka nemusí být nudný a chudý a že měsíc paleo stačí k tomu, abych se cítila (a vypadala) mnohem lépe. S touto vidinou, s příslibem toho, že budu mít mnohem více energie na každodenní povinnosti, ráno budu bez problému schopná vstát na první zazvonění budíku a v neposlední řadě se mi zlepší kvalita vlasů, nehtů a pleti, jsem se rozhodla to taky zkusit.

V pondělí začnu

Na první problém jsem narazila okamžitě. Kdy začít? Od přístího měsíce? To ne, to mám narozeniny. A potom jsou zase Vánoce. Nakonec to padlo na leden, nejhorší měsíc v roce, měsíc zkouškového, zkrátka období, kdy je čokoláda a svařené víno potřeba víc než kdy jindy. Inspirovaná fotkami ze sociálních sítí krásně naaranžovaných talířů plných nejrůznějších druhů ovoce a zeleniny, které jsem ani nevěděla, že existují, jsem vyrazila na nákup. V prvotním nadšení jsem nakoupila spoustu masa, ryb, zeleniny a ořechů, přičemž jsem za jídlo na týden utratila možná víc, než je můj běžný rozpočet na měsíc. I to mi mohlo signalizovat, že tuto dietu rozhodně nebudu schopná držet dlouhodobě.

První týden byl těžký, ale nadšení z nového stylu života a vajíček k snídani mi pomohlo překonat cukrový absťák. Druhý týden jsem nadšeně vyvářela třikrát denně teplé jídlo z masa a zeleniny, pila černou kávu a s každým novým dnem jsem napjatě očekávala zda se nezačnou dostavovat kýžené výsledky. Třetí týden jsem si nenápadně začala lít do kávy mléko, večer jsem si dala sklenici nebo dvě vína a ke konci si koupila čokoládu. A čtvrtý týden jsem jela do Kauflandu, nakoupila hromadu pečiva, sladkého a coca coly, protože přece žijeme jen jednou a dospěla jsem k názoru, že si radši vychutnám, co mám ráda, za tu cenu, že nebudu stoprocentně zdravá a hubená.

Život se dá žít i bez diety

Myslet na své zdraví při výběru potravin a stylu života je moc důležité, ale nikdy by se nemělo stát, že honbě za zdravím zasvětíme život a zapomeneme, že zdraví má být prostředek, ne cíl. Že díky odpírání si věcí, které máme rádi, možná budeme žít déle a neskolí nás v padesáti infarkt, ale prožijeme život ve věčném napětí a nikdy nebudem doopravdy šťastní. A i když mi bylo trapné, že jsem nevydržela ani měsíc, usoudila jsem, že se nemusím dožít sta let, abych prožila kvalitní život a že patnáctkrát odložený budík patří k tomu, kdo jsem a třebaže si jídelníček stále částečně hlídám, rozhodně si nehodlám odpírat všechny ty dobré věci, které nám život nabízí.