Šibík o úspěšné výstavě: Severní Korea je neuvěřitelně aktuální téma
Fotoreportér Jan Šibík uspořádal v pražském Karolinu svou nejúspěšnější výstavu, na které ukázal 122 unikátních snímků ze Severní Korey. Pohledy do uzavřené asijské země s krutým diktátorským režimem přilákaly za necelé tři měsíce 18 011 návštěvníků.
Prakticky každého vítal u vstupu sám autor. Celou výstavu totiž Šibík připravil jen za pomoci přítelkyně. Oba pak seděli každý den od konce září až do poloviny prosince na pokladně. „Osm měsíců jsme pracovali na tom, aby to vypadalo, jak to vypadá. Obtížné bylo najít vhodný prostor i nechat vyrobit fotky,“ popsal mi v rozhovoru Šibík.
„Kromě toho jsme také pracovali na knize,“ upozornil Šibík na novou publikaci se všeříkajícím názvem Jan Šibík – Severní Korea. Fotografovi se podle jeho slov osvědčilo, když si lidé mohou z výstavy odnést něco domů na památku. Novou knihu si přímo od Šibíka pořídil i návštěvník pan Petr. „Knížku jsem si koupil jako vzpomínku, abych si mohl všechno znovu v klidu prohlédnout. Tohle dokázat, klobouk dolů! Je to odvážný chlap,“ neskrýval obdiv šedesátník pan Petr.
Narážel tím na Šibíkův neobvyklý počin. Bývalý fotoreportér Reflexu se totiž vydal do KLDR rovnou třikrát v rozmezí 14 let a fotografoval nejen režimem připravené věci, ale zaznamenal i reálnou podobu chudé totalitní země.
Jan Šibík podrobněji vyprávěl zájemcům zážitky ze Severní Korey na oblíbených komentovaných prohlídkách, které pořádal takřka denně. „KLDR je nejhorší země na světě. Přesto jsem tam chtěl jet a fotit,“ přivítal nás Šibík na jedné z nich.
Později popsal tvrdé podmínky pro fotografování v zemi včetně toho, jak se mu je podařilo obejít. „Měli jsme při cestách autobusem s kolegou taktiku, že jeden zabavil a odlákal průvodce, který nás hlídal, a druhý mezitím ilegálně fotil přes okénko,“ vzpomínal na první cestu v roce 2005 s politickou delegací v čele s tehdejším předsedou poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem (ČSSD).
O dva roky později Šibík vyrazil s cestovní kanceláří na zájezd do KLDR a ve vlaku z Pekingu do Pchjongjangu tajně zdokumentoval severokorejský venkov a jeho obyvatele. „Za tyhle fotky jsem vděčný skupince Moraváků, která se mnou jela v kupé a která vyděsila celníky slivovicí natolik, že náš vagon zamkli a nehlídali,“ podělil se o historku a ukázal na obrázky vojáka se zbraní v ruce nebo na lidi čekající na přejezdu.
Třetí návštěvu Šibík stihl v roce 2019 na poslední chvíli těsně, než se země úplně uzavřela kvůli pandemii koronaviru. Kim Čong-ila oproti předchozím dvěma cestám vystřídal jeho syn Kim Čong-un. Fotoreportér tehdy vnímal největší rozdíl ve větší barevnosti. „Ale bizár tam zůstal,“ vybavil si například, jak viděl někoho stříhat trávník nůžkami nebo připomněl zinscenované návštěvy továren a zemědělských družstev.
Po komentované prohlídce Šibík přiznal, že měl při nepovoleném focení obavy. Zároveň by se bál do Severní Korey vrátit. A to i kvůli nedávno skončené výstavě, která počtem prodaných vstupenek překonala i expozici Šibíkových fotek z roku 1989.
„Severní Korea je neuvěřitelně aktuální téma. Informace o ní máme skoro dennodenně ve zprávách. Naštěstí je ještě hodně lidí, kterým není lhostejné, co se ve světě děje,“ přemýšlí Jan Šibík nad příčinami velkého zájmu, který ho přiměl prodloužit výstavu o více než tři týdny. „A také chci věřit, že fotografie z KLDR lidi zaujaly,“ uzavírá dvojnásobný vítěz hlavní kategorie soutěže Czech Press Photo.
Úspěch výstavy ale rozhodně není žádným překvapením. Už jen Šibíkova přítomnost byla výborným základem. Připočtěme zajímavé komentované prohlídky, které slavily velký úspěch. A na závěr vše perfektně dokreslil prostor v přízemí historické budovy Karolina. Fotky ze Severní Korey měly pod nádhernými gotickými klenbami zvláštní kouzlo.
Autor: Václav Hojný
Text vznikl pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D v předmětu Poválečná literatura a kulturní publicistika.
