Sucho v ČR: Žijeme na dluh, vody spotřebováváme stále více, srážek ale nepřibývá
Tereza Koudelová —
Sucho je stále častěji se vyskytujícím jevem, který má významný dopad na Českou republiku. Tento fenomén, způsobený změnou klimatu, se projevuje nejen v nedostatku srážek, ale také v dlouhodobém poklesu hladiny podzemních vod a snížení průtoků řek. Důsledky sucha jsou dalekosáhlé a ovlivňují zemědělství, lesnictví, vodní zdroje i celkovou kvalitu života obyvatel – včetně života ve městech nebo turistický ruch.
„Aktuální stav je takový, že máme v podstatě střední sucho – zemědělské střední sucho – na většině části republiky, s výjimkou západu Čech a na severu Moravy. V podstatě se nám sucho vyskytuje všude a v mělkých vrtech už registrujeme v některých lokalitách nedostatek. V těch hlubších vrstvách půdy a v podstatě v těch hlubších vrtech je situace zatím příznivá,“ uvádí Martin Možný z oddělení biometeorologických aplikací Českého hydrometeorologického ústavu, který se zabývá zejména půdním a zemědělským suchem a vlivem změny klimatu na přírodu. Sucho přišlo po poměrně optimistických měsících – prosinci a lednu – během kterých se doplnila voda i do mělkých a hlubokých vrtů a na polích dokonce stála voda – což byl až extrémní stav.
„Pak ale došlo k tomu, že jsme měli velmi teplý únor a březen, kdy vegetace v podstatě nastartovala svůj vývoj o tři až o čtyři týdny dříve. To způsobilo to, že začala odčerpávat vodu,“ vysvětluje dále Možný. Normální stav by měl vypadat tak, že je během těchto měsíců vlhkost mnohem vyšší. S vyššími teplotami se však voda z půdy odpařuje mnohem rychleji a také dříve, než by měla.
Letošek je zatím nejistý
Dlouhodobá předpověď je zatím nejasná. „Podle predikcí, které dělá Koperníkus, by teploty měly být spíše nadnormální, takže určitě bude i větší výpar srážek. Tím, že jsme ve středu Evropy, tak jsou výsledky zatím nejisté. Jsme mezi horkým a suchým jihem a vlhkým severem, odkud se k nám může dostat i vlhčí vzduch. Zatím proto nevíme, jak to bude vypadat z hlediska srážek. Vzhledem k nastartované vegetaci je to ale rizikové. Teď se rozhoduje o úrodě většiny plodin,“ komentuje dále Možný. Nejhorší situace je podle něj na jihu Moravy, kde se podmínky začínají stále více přibližovat těm „teplým jižním“, a v severozápadních Čechách. Problémy jsou ale i v Polabí a Praze, kde se teploty zvyšují nejvíce a při nižším úhrnu srážek se to projevuje suchem. Relativně lépe jsou na tom horské oblasti nebo Vysočina. „Zásadní je i to, že nám ubývají sněhové srážky, které v podstatě tvoří základ pro to, aby se dostatek vláhy mohl vsáknout i do hlubších vrstev. To se pak projevuje právě v těch vrtech, kde nám ta voda ubývá a nedoplňuje se. Žijeme tak trošku na dluh,“ dodává Možný. Současně se také zkracují přechodná období mezi létem a zimou, a střídají se tak extrémy.
Projekt Intersucho se od roku 2012 zabývá monitoringem sucha v české krajině. V porovnání za posledních několik měsíců ukazuje, že se sucho postupně šíří krajinou zejména v ohrožených oblastech. „V uplynulém týdnu (5.5 – 11.5.2024) jsme byli zpočátku pod vlivem frontálního rozhraní, které přineslo i větší množství srážek. Poté se charakter počasí změnil a začal převládat vliv tlakové výše. Nejvíce srážek spadlo hlavně během pondělí. Nejvíce srážek za celý týden spadlo ve středních, západních, jižních Čechách a také na Českomoravské vrchovině. Úhrny byly vyšší i než 50 mm za týden. Naopak na Moravě a v severních Čechách bylo srážek méně, často jen do 10 mm/týden. Počátkem týdne bylo ještě teplo s maximy i nad 20°C. Poté se v úterý výrazněji ochladilo k 15°C. Ke konci týdne se začalo zase oteplovat k 20°C. Zpočátku týdne bude relativně teplo a bez velkých srážek. To se změní ke konci tohoto týdne a počátkem toho příštího, kdy čekáme vyšší úhrny. Tím by mělo dojít ke zvýšení půdní vlhkosti a velkému zmírnění půdního sucha, které se prakticky nebude vyskytovat,“ uvádí aktuální (k datu 19. 5. 2024) předpověď stavu na portále.
Místo řepky slunečnice a sója
Právě na zemědělce sucho nyní dopadá nejvíce. To potvrzuje i Roman Koutek, předseda Asociace soukromých zemědělců v Olomouci: „Určitě dopady sucha jsou vidět, i když ty důsledky nemusí být tak viditelné každý rok. Záleží na rozvrstvení, kdy ty srážky třeba během roku přijdou. Ale samozřejmě těch let, kdy je sucho viditelné nebo ho pociťuju při tom hospodaření, přibývá. Loňský podzim u nás byl poměrně vlhký, takže ty podmínky vypadaly dobře. Ale to bylo jenom do začátku prosince. Od té doby už ta voda zase není. Spíš se protahují ty periody, kdy je sucho a zkracují se ty, kdy je vláhová jistota lepší.“
Roman Koutek přitom hospodaří na úrodné a až jedné z nejúrodnějších půd. „V oblasti předměstí Olomouce, asi na 80 hektarech, všechno je to orná půda, řekněme, kvalitní hnědozem, černozem, nadmořská výška někde 240 metrů nad mořem. Většina je teda spíš rovina nebo mírně, mírně zvlněný terén, i podle nové erozní mapy,“ popisuje. Hospodářství vede konvenčně, nyní převážně rostlině. Živočišnou produkci bere spíše doplňkově.
Pěstuje skladbu plodin, které jsou typické pro tuto úrodnou oblast – ať je to řepka, pšenice, ječmen nebo hrách. „V mém případě je to ale ještě sója a slunečnice. Tyhle dvě plodiny už z toho dlouhodobého hlediska pro Hanou typické nejsou. Vždycky se bralo, že slunečnice a sója jsou plodiny, které patří na jižní Moravu. Když si vzpomenu jako dítě, jaké bývalo počasí, tak takové, jaké je tady u nás, tak bylo právě na jižní Moravě. Podnebí se tak podle mě posunulo o třeba padesát až sto kilometrů,“ vzpomíná Koutek.
Sucho částečně zapříčinilo i to, že přestal chovat krávy. „Poslední léta, co jsme je ještě měli, tak bylo zejména citelné na krmivové základně. V téhle oblasti se pro hovězí dobytek pěstuje nejevíc vojtěška. U ní bylo vidět, že první seč byla vždy dobrá a plná vláhy ze zimy. Při další sklizni to ale byla třeba jen polovina předchozí hmoty – oproti normálnímu roku,“ vysvětluje.
Problematické se ale pro Koutka začíná stávat například i pěstování řepky. Ta je stále více napadána různými škůdci, pro které je teplé a suché počasí příhodnější. „Myslím, že se tu budeme muset prostě posunout ještě více třeba k té sóji, slunečnici, čiroku nebo kukuřici, a budou se hledat další plodiny, které nejsou tak náročné na vláhu. Budeme muset také přemýšlet, jestli se nám to vyplatí ekonomicky, a jestli je to vůbec reálné,“ dodává Koutek.
Teploty porostou, srážek ale nepřibude
„Veškeré scénáře nyní ukazují, že dojde k růstu teplot. Srážek spade plus minus o něco míň nebo stejně. To znamená, že se krajina bude dále vysušovat a disponibilní vody bude ubývat,“ uvádí Možný. Současně potvrzuje dlouhodobý trend posouvání pásem, která jsou vhodná pro pěstování plodin. „Z hlediska zemědělství tak může dojít k rajonizaci zemědělské výroby. To znamená, že se nám přesunou optimální oblasti pro pěstování určité plodiny do jiných oblastí. Krátkodobě na tom můžou vydělat oblasti jako je Vysočina, která je trošku chladnější a má vyšší úhrny srážek,“ vysvětluje. Zároveň ale upozorňuje, že to může být také jen na krátkou dobu.
Sucho také nedopadá jen na zemědělství. Větší sucho se může projevit vyšším rizikem požárů, podobným, jaké se staly v Českém Švýcarsku. Sucho ale také podporuje šíření kůrovce a má dopady na skladbu stromů. „U lesnictví se dnes zkouší vysazovat třeba dřeviny, které se běžně pěstují v Maďarsku nebo v Chorvatsku, protože snášejí dobře sucho, lépe než třeba smrk. Vzhledem k tomu, že té vody ale bude míň, tak si budeme muset asi zvyknout i na to, že už lesy nebudeme mít tak husté,“ dodává Možný.
Současně ale také sucho dopadá na celou další řadu oblastí života, a může se projevovat v našich podmínkách i nebezpečně vysokými teplotami ve městech. „Vidíme to třeba v Praze, kde se nám teplota zvyšuje opravdu výrazně. V současné době už není nejteplejší místo jižní Morava, ale je to v podstatě jih Prahy,“ popisuje Možný. „Ačkoliv nám předkové vybudovali docela robustní vodohospodářskou soustavu, která to zatím zvládá, začínají už ale být oblasti, kde může být potencionálně problém,“ dodává. Problematické jsou podle něj například východní Čechy. Problémy pak nastávají i na venkově, kde ubývá voda ze studní.
Problémy s požáry i energetikou
Jako další příklad nepříznivých efektů sucha a vysokých teplot jsou i dopady na energetiku. Jak uvedl The Guardian minulý rok, jaderné elektrárny ve Francii musely snížit svůj provoz, jelikož teplota vody ve řekách Rhôna a Garonne byla natolik vysoká, že nemohla být používaná k efektivnímu chlazení. „I tepelné elektrárny jsou poblíž vodních toků a sami potřebují v podstatě velké množství vody a chlazení. A i jaderné elektrárny, i když se lepší technologie, jsou vázány na chlazení a potřebují velké množství vody. My to vidíme v Dukovanech i Temelíně – i když se postaví nové reaktory, tak nemáme dost vody na jejich chlazení,“ upozorňuje Možný.
Podle aktuálních dat je suchem již nyní výrazně zasažený jih. Špatná situace na Balkánském poloostrově, v Řecku a Itálii, zejména Sicílii. Zejména tyto oblasti byly minulý rok zasaženy silnými požáry, které způsobili obrovské škody a ztráty na životech. V Řecku vystoupaly teploty i k 44 stupňům celsia.
Aktuálně je situace kritická také ve Španělsku, zejména na jeho východním břehu. S problémy se tak potýká například Katalánsko, které zažívá nejhorší sucho za poslední desetiletí. Vysychá například zásobárna vody Sau, která na začátku dubna byla na deseti procentech své kapacity. „Jih se bude zhoršovat. Sucha budou intenzivnější a teploty porostou dál. Bude to možná znamenat i to, že v poměrně krátké době začneme na dovolené jezdit trošku na jiné lokality,“ komentuje Možný.
Nutnost se přizpůsobit
Klíčové v boji se suchem – a změnou klimatu – jsou adaptační opatření. „Myslím si, že si hlavně musíme uvědomit, že voda není samozřejmá. Neměli bychom také žít na úkor generací, které přijdou po nás. To znamená že je potřeba neodčerpávat vodu, která je v těch hlubších vrstvách, a lépe umět nakládat s vodou, kterou máme k dispozici,“ uvádí Možný.
V rámci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu byla proto také stanovena řada specifických cílů, jejichž cílem má být zmírnit dopady změny klimatu – a tím také dopady dlouhodobého sucha. Patří mezi ně například zajištění ekologické stability a poskytování ekosystémových služeb v zemědělské krajině a lesích, nebo například zajištění stability vodních a na vodu vázaných ekosystémů či resilience lidských sídel včetně jejich veřejné a zelené infrastruktury.Dále má také Česká republika zpracovanouKoncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023-2027. Ta například stanovuje podpory na udržitelné, dlouhodobé řešení dostatku vody, jako je výstavba dalších vodárenských nádrží k náhradě nedostatečných zdrojů podzemní vody povrchovou vodou, podpora propojení vodárenských soustav, podpory posílení stávajících vodárenských nádrží vytvářením vodohospodářských soustav, nebo zvýšené zachycení srážkových vod a hospodaření s nimi.
Rámec adaptačních opatření je také spolu s cíli a základními principy adaptace definován ve Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, která byla naposledy aktualizována v roce 2021. Ministerstvo životního prostředí zdůrazňuje, že adaptace na změnu klimatu je dlouhodobý a komplexní proces ovlivňující mnoho sektorů ekonomiky a úrovní veřejné správy. Hlavními prioritami jsou opatření s vícenásobnými přínosy a nízkými náklady a riziky, často založená na přírodě blízkých opatřeních využívajících přirozené funkce ekosystémů, jako jsou meze, remízky na neplodné půdě a polní mokřady.
Od roku 2014 ministerstvo klade důraz na financování opatření na zvyšování odolnosti měst a krajiny vůči dopadům změny klimatu, zajištění pitné vody, zlepšení využití srážkové vody a výsadbu zeleně. Zadržování vody v krajině je klíčové pro správné fungování ekosystémů a pro vodní hospodářství, proto ministerstvo dlouhodobě podporuje projekty na obnovu přírodních ekosystémů a zpomalení povrchového odtoku vody. Současně je podle MŽP také kladen důraz na adaptační opatření na hospodaření se srážkovou vodou, které je podporováno z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). V období 2021-2027 je pro veřejné subjekty alokováno 1,809 miliard Kč na opatření ke zpomalení povrchového odtoku, zvýšení retence a akumulace srážkové vody nebo realizaci zelených střech.
A jak je Česká republika přichystaná na letošní rok? Za Ministerstvo životního prostředí odpovídala tisková mluvčí Veronika Krejčí.
Již nyní je v české krajině stav středního sucha, zejména kvůli velmi teplému únoru a březnu. Jaká jsou pro letošek chystaná opatření?
Toto je otázka primárně pro odpovědné hospodáře, jak se připravují na možné omezení odběrů vody. Pokud jde o státní správu a samosprávu, tak v rámci informačního systému HAMR mají k dispozici každý týden ve středu výstražnou informaci o aktuálním stavu hydrologického sucha a předpokladu na následující týden u povrchových a podzemních vod na správním území jednotlivých obcí s rozšířenou působností. U významných uživatelů vodních zdrojů mají krajské úřady, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a krajské i ústřední komise pro sucho v rámci svých plánů pro sucho informace o jejich povolených a skutečných odběrech za uplynulé období a možná opatření pro prodloužení využitelnosti vodních zdrojů. Na základě vývoje situace pak krajské komise pro sucho mohou vyhlásit stav nedostatku vody a přijímat potřebná opatření obsažená v plánech pro sucho.
V posledních několika měsících se může veřejnosti zdát, že obavy z vývoje změny klimatu jsou poněkud přehnané, neboť podzimní i zimní měsíce přinesly nadprůměrné úhrny srážek. To vedlo k naplnění vodních zdrojů, jak je zřejmé z mapek informačního systému Ministerstva životního prostředí „HAMR“ prezentované Českým hydrometeorologickým ústavem. S postupem jara je však zjevné, že naplněnost krajiny a půdního profilu slábne a klimatologové avizují možnost příchodu výrazného sucha. Zda ho bude provázet i sucho hydrologické, tedy nedostatek vody a málo vodné období, teprve uvidíme.
Nedávno byla aktualizována Koncepce ochrany před následky sucha a nyní i Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody. Co mají být hlavní a nejúčinnější nástroje v boji se suchem?
V koncepci jsou uvedena konkrétní opatření, která by se měla postupně realizovat, a jejich naplňováním bychom měli zlepšit připravenost na období dlouhodobějšího sucha. Každé navržené opatření má svůj význam, důležitost i potřebnost a jejich naplňování se vzájemně doplňuje a zvyšuje připravenost na dlouhodobější suché období, která lze ve vazbě na klimatickou změnu očekávat častěji. Jak se daří naplňovat jednotlivá opatření je patrné z každoročních pozičních zpráv a objektivní vyhodnocení by mělo být patrné z hodnocení nově (oproti předchozímu období) navrženým 14 indikátorů k hodnocení dosahování strategických cílů v poziční zprávě za rok 2027 (i celé období 2023-2027) počátkem roku 2028.
V rámci Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu byla stanovena řada specifických cílů, jejichž cílem má být zmírnit dopady změny klimatu – a tím také dopady dlouhodobého sucha. Jak byste zhodnotili dosavadní pokrok v jednotlivých adaptačních opatřeních k dosažení těchto cílů?
Pokrok v adaptaci na změnu klimatu je pozitivní, ale s ohledem na časovou náročnost plánování, přípravy a realizace řady adekvátních opatření pozvolný. Hodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu proběhne v letošním roce, výsledky budou známé až na přelomu 2024/2025.
Během práce na článku bylo pracováno s nástroji umělé inteligence – při práci s textem byl využit ChatGPT, doprovodné ilustrační obrázky a grafika byla vygenerována umělou inteligencí (Magic Media v Canva).
Grafika vytvořena v Canva s pomocí Magic Media, textové shrnutí vytvořeno ve spolupráci s ChatGPT.
Dodatečné materiály k článku: https://drive.google.com/drive/folders/1TRG_Qn_EI-R8A-dcAxKW8vj3iCACwhj1?usp=share_link
Příspěvek vznikl pod vedením Mgr. Ing. Davida Klimeše, Ph.D. v předmětu Projekt – Digitální žurnalistika.
