Undergroundové divadlo v bývalém protiletadlovém krytu nabízí vhled do mysli Jaroslava Foglara
Divadlo Orfeus s undergroundovou předlistopadovou minulostí, vtěsnané v bývalém krytu civilní obrany poblíž Anděla. K tomu nevšední atmosféra s tak trochu netradičním přístupem. Tyto vlastnosti v sobě ukrývá scéna, která už přes rok reprízuje hru Hostina pro Jestřába. Ta se věnuje životním milníkům Jaroslava Foglara. Nejedná se však o výčet životopisných událostí, ale o groteskní dialog mezi Foglarem a jeho alter egem. To na rozdíl od něj využilo svůj úspěch k blahobytnému životu.
Hra se odehrává ve fantaskním světě, ve kterém Foglara jeho alter ego pozvalo na hostinu. Rozmluva těchto dvou postav, tedy toho pravého, který svůj život zasvětil mládeži, a toho smyšleného. Ten naopak užíval života i peněz, které mu jeho díla přinesla. Rozhovory obsahují diskutovanou Foglarovu spolupráci s fašisty, jeho údajnou homosexualitu nebo vztah k matce. V neposlední řadě i přístup ke značnému jmění, které mu jeho díla přinesla.
V pozadí hostiny jsou Foglarovi podávány vybrané lahůdky skautské kuchyně jako lančmít nebo kolínka s kakaem. Jeho hostitel si naopak dopřává vybraných lahůdek.
Hra otevřeně pojmenovává paradoxy, jakým způsobem se současné skautské hnutí vypořádává například se skutečností, že mladí lidé, kteří navštěvují skautské oddíly, jsou v dospělosti žádanými zaměstnanci u nadnárodních společností. To odporuje samotné filosofii skautingu.
Ze hry je patrné, že Miloslav Vojtíšek, vystupující pod jménem Sigismund de Chals (S. d. Ch.), napsal tuto hru z obdivu k Foglarově tvorbě. Vojtíšek se hrou vyrovnává s ikonizací Foglara a posvátností skautských ideálů, což je častým tématem jeho děl.
Zpracování samotného představení působí levně, což může být ale i jeho záměrem. Běžnému divákovi mohou utéct některé narážky či detaily. A to zejména u náročnějších pasáží, kdy je zapotřebí alespoň základních znalostí Foglarova života. Hra přesto nabízí i mnoho groteskních částí, které vtahují diváka do děje.
Návštěvníka divadla překvapí, že režisérka hry Veronika Chruščová jej při vstupu do krytu zkouší hádankou. A to otázkou, co znázorňuje obrazec visící na stěně. Podle jejích slov tak zjišťuje, jak bystří hosté ten den dorazili na představení.
Divadlo Orfeus založil v sedmdesátých letech Radim Vašinka a původně sídlilo na Malé Straně. Pro divadlo psal hry například i undergroundový autor Egon Bondy. Od roku 1994 Orfeus sídlí na Smíchově. Hostina pro Jestřába měla premiéru na konci předminulého roku.
Hostina u Jestřába, divadlo Orfeus
Režie: Veronika Chruščová
Jestřáb: Štěpán Lacina
Hostitel: Jan Lukeš
Pan Pilgram: Jakub Šlajs
Chlapec v trenýrkách: Tomáš Rychlý
Světla a zvuk: Tomáš Rychlý, Jakub Šlajs
Dekorace: Barbora Šlajsová
Text vznikl pod vedením PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D. v předmětu Poválečná česká literatura a kulturní publicistika
Foto: archiv divadla Orfeus
