Bulvár střeží specifické oblasti veřejného zájmu

Ačkoliv z debat ve veřejném prostoru vycházejí bulvární média jako něco nízkého, co do dobré společnosti nepatří, v odborné debatě je nutné pozici a postavení bulvárních médií respektovat. Nehledě na to, že bulvár pravděpodobně čte každý druhý Čech, soudě podle dat prodejů [1] a míry návštěvnosti [2] webových stránek bulvárních médií.

Apel na respekt k bulváru v akademické debatě bych zaštiťoval především snahou o jeho objektivní zkoumání. Jakkoliv se nejčastěji bavíme o negativních dopadech bulvárních médií na úroveň politické a společenské kultury, nelze bulváru odepřít i jeho pozitivní přínosy.

Ať chceme nebo ne, i bulvár plní své společenské role. A měřítkem kvality bulváru by neměl být subjektivní pohled na účelnost těchto rolí, ale analýza míry jejich plnění.

Vedle funkce zábavné, informativní a zpravodajské, má bulvár i roli vzdělávací. Tato role náleží bulváru již od první poloviny devatenáctého století, kdy byly tiskoviny tohoto typu téměř jedinou možností, jak se dostávalo psané slovo a aktuální informace k nejnižším společenským vrstvám.

Mechanismy prodeje novin jsou jako u kterýchkoliv jiných médií řízeny jednak tržními principy, ale také s ohledem na technické a komunikační bariéry. Jestliže bulvár historicky obsluhuje nižší společenské vrstvy, musí se nutně přizpůsobit jejich jazyku, zájmům a nárokům.

Když vycházíme z předpokladu, že bulvární média zprostředkovávají své cílové skupině zpravodajský a vzdělávací servis, musíme naplňování této funkce brát pohledem oné cílové skupiny.

V českém prostředí jsou to například právě bulvární média, která se nejčastěji a s největší precizností ujímají kauz zmizelých dětí. Odhlédneme-li od problematického fenoménu sekundární a terciární viktimizace, která v žádném případě neprospívá oběti a jejímu okolí, můžeme považovat takové chování bulváru za naplňování veřejného zájmu. Především i proto, že míra množství pohřešovaných dětí stoupá se snižujícím se sociálním statutem jejich okolí.

Diskutabilní je, jestli mimoděčně, vědomě, nebo pro peníze pomáhá v těchto případech bulvár s pátráním, osvětou a prevencí. Každopádně jsou to webové a papírové stránky bulvárních médií, které nesou nejvíce informací.

KAZUISTIKA

Zmizení a smrt Anny Janatkové

Tato kauza se dá považovat za nejznámější zmizení dítěte za posledních deset let. Nemalou měrou k tomu přispělo důsledné mediální pokrytí ze strany bulváru, konkrétně televizí Nova. Tisk i televize přinášely aktuální informace v podstatě nonstop a úzce spolupracovali s policií, která se snažila mediálního prostoru využít ve prospěch vyšetřování.

Míra angažovanosti médií v tomto případu se dostala až na hranu eticky únosného chování, kdy reportér televize Nova podával trestní oznámení na podvodníka, který založil falešný transparentní účet na podporu rodiny zmizelé Anny Janatkové.

Podle monitoringu tisku Newton Media Search se bulvární deníky (Blesk, Šíp, Aha, Chvilka pro tebe, Rytmus života) věnovaly kauze zmizení Anny Janatkové celkem 63krát, zatímco seriózní deníky (HN, Lidové noviny, MF Dnes, Právo) se kauzou zabývaly 41 krát.

Šmejdi

Dalším společensky závažným tématem, které v české republice otevřel konkrétně deník Blesk, je fenomén tzv. Šmejdů, kteří nekalými obchodními praktikami mámili ze seniorů peníze za nákup často velmi předražených či zcela zbytečných věcí.

Senioři jsou velmi početná čtenářská skupina bulvárních médií, takže skutečnost, že se této kauzy ujal právě Blesk dává smysl po všech stránkách. Je to totiž téma, které se pro řadu jiných médií,

s jiným zaměřením může jevit minoritně. Pro cílovou skupinu Blesku bylo takové téma důležité. Tržní podmínka fungování bulváru tak byla naplněna.

Podle monitoringu tisku Newton Media Search se bulvární deníky (Blesk, Šíp, Aha, Chvilka pro tebe, Rytmus života) věnovaly kauze Šmejdů celkem 385 krát, zatímco seriózní deníky (HN, Lidové noviny, MF Dnes, Právo) se kauzou zabývaly 159 krát.

Důležitým aspektem společensky zodpovědného chování bulvárních médií je i charitativní apel na solidaritu a soudržnost.

Je otázka, jestli se bulvár do kauz sledujících veřejný zájem pouští spíše kvůli profesnímu poslání, nebo kvůli penězům, které takto zaměřený obsah dokáže vydělat. Ostatně analýzu takového hodnotového soudu by bylo na místě udělat u každého soukromého média pokrývajícího veřejnoprávní témata. Nicméně lze s čistým svědomím tvrdit, že angažmá bulvárních médií, s veškerou jejich mocí a dosahem, v kauzách vycházejících z potřeb veřejného zájmu, je spíše společensky přínosné.

1 https://www.mediaguru.cz/clanky/2020/08/prodany-naklad-deniku-se-v-prvnim-pololeti-snizil-dvouciferne/ http://www.unievydavatelu.cz/cs/unie_vydavatelu/medialni_data/overovani_nakladu_tisku

2 https://rating.gemius.com/cz/tree/2

Foto: Pixabay.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.