Protiruské sankce škodí především Evropské unii, prohlásil Zeman ve Štrasburku

Prezident Miloš Zeman v úterním projevu před Parlamentním shromážděním Rady Evropy zkritizoval hospodářské sankce, které na Rusko uvalila Evropská unie kvůli anexi ukrajinského Krymu na jaře 2014. Podle něj by se spíš měla zlepšit vzájemná komunikace na mnoha úrovních. Zeman také uvedl, že sankce zvyšují popularitu ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle premiéra Bohuslava Sobotky byla tato vyjádření v rozporu se zahraniční politikou České republiky.

Miloš Zeman hovořil o mnoha liniích, jež v současnosti rozdělují evropský kontinent. Jedna z nich je podle něho mezi Ruskem a zbytkem Evropy, zejména kvůli hospodářským sankcím. Jejich funkčnost zpochybnil s odkazem na článek německého deníku Die Welt, podle kterého na jedné straně EU kvůli sankcím ztrácí a na druhé straně to pro Rusko neznamená nic negativního. Podle Zemana je to strategie, kde prohrávají všichni. „Často se mluví o uspořádání, ze kterého by těžili všichni, ale tohle je pravý opak,“ řekl. Zdůraznil, že hovoří o efektivitě sankcí, ne o jejich opodstatnění.

Řešením je podle českého prezidenta mezilidská komunikace na mnoha úrovních. „Potřebujeme si vyměňovat studenty, potřebujeme, aby cestovali turisté, politici a podnikatelé,“ uvedl. To je podle něj jediný způsob, jak změnit politiku zemí, které chápeme jako polodemokratické či nedemokratické. Argumentoval zkušeností z období totality, kdy se komunisté podle něj báli fenoménu ideologické diverze, a proto se snažili uzavřít hranice a zabránit komunikaci či výměně názorů mezi lidmi.

Jako další důvod pro zrušení sankcí uvedl nárůst popularity Vladimira Putina. „Pokud si přejete navýšit popularitu některých lídrů, tak přijďte se sankcemi a blokádami. Protože psychologický fenomén obležené pevnosti způsobuje potřebu silného lídra. Obležená pevnost potřebuje vůdce a jeho popularita neustále roste,“ prohlásil Zeman.

Anexi Krymu označila hlava státu za „fait accompli“, tedy hotovou věc. Zeman citoval bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle něj řekl, že potenciální vrácení Krymu Ukrajině by vyvolalo evropskou válku. V případě navázání přímého dialogu mezi Ukrajinou a Ruskem český prezident připouští možnost finanční (nebo naturální) kompenzace ve prospěch Ukrajiny. Na závěr apeloval na Radu Evropy, aby i nadále posilovala přátelství mezi evropskými národy, a to včetně Ruska. Jelikož podle něj není možné oddělit evropskou kulturu od té ruské, neměli bychom rozdělovat ani politickou strukturu Evropy, jež sahá od Atlantiku po Ural.

„Zemanův projev v Radě Evropy byl v příkrém rozporu s naší zahraniční politikou a prezident k němu neměl žádný mandát české vlády,“ reagoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Parlamentní shromáždění je poradním orgánem Rady Evropy, organizace sdružující 47 evropských zemí včetně Turecka a Ruska. V reakci na anexi Krymu byli ale ruští zástupci v Radě Evropy zbaveni hlasovacího práva a podílu na činnosti některých orgánů rady. Rusko následně pozastavilo letošní platbu většiny svého příspěvku organizaci, ve výši okolo 22 milionů eur (asi 594 milionů Kč).

Text vznikl v rámci kurzu Žurnalistická tvorba I pod vedením PhDr. Ludmily Trunečkové, Ph.D. a publikován byl v CAROLINĚ.

Foto: WerbeFabrik / Pixabay.com