RECENZE: Eleanor a Park
Americká autorka Rainbow Rowellová na český trh vstoupila s knihou, která už boduje v žebříčcích po celém světě. Její hlavní téma je přitom zdánlivě úplně prosté. První láska. Rowellové se ho ale podařilo popsat tak, že román ocení hned několik generací čtenářů.
Příběh Eleanor a Parka by se dal stručně shrnout jako příběh dvou outsiderů, kteří se do sebe zamilují, ale musí při tom čelit mnoha překážkám. To by ovšem bylo příliš jednoduché. Děj knihy začíná v době, kdy se Eleanor vrací domů do Omahy v americké Nevadě a nastupuje tam do školy. Pochází z absolutně nefunkční a chudé rodiny, má spoustu sourozenců a k tomu všemu se její matka znovu provdala za agresivního alkoholika, který Eleanor nesnáší. Zároveň se o ní rozhodně nedá říct, že by byla kdovíjaká krasavice. „Nebyla jen nová, ale taky tlustá a nemotorná. Měla šílené vlasy, příšerně zrzavé a ještě navíc kudrnaté. A oblečená byla jako… jako by chtěla, aby na ni lidi zírali. Nebo jako by nevěděla, jak vadně vypadá.“ Takto Eleanor popisuje Park, když jí vidí poprvé. Jako něco, „co v divočině nepřežije“.
Také Park patří mezi outsidery, i když s Eleanor se nemůže rovnat. Jeho otec je veterán z války v Koreji, matka je Korejka a Park po ní podělil korejské rysy, což v ne příliš rozmanité Omaze není zrovna výhra v loterii. Je menší postavy a jak Rowellová často zdůrazňuje, působí zženštile. Zároveň miluje komiksy, punkovou a rockovou hudbu a šikaně se vyhýbá víceméně jen proto, že ho spolužáci znají už odmalička.
Eleanor s Parkem se poprvé setkávají, když dívka nastupuje do školního autobusu. Park ji jako jediný pouští sednout vedle sebe, a tím pomalu začíná jejich společný zamilovaný příběh. Co by to ale bylo za romanci, kdyby fungovala bez překážek. V tomto případě ale mladé dvojici házejí klacky pod nohy úplně všichni – spolužáci, kteří nechápou, jak může mít dívku jako Eleanor vůbec někdo rád, Parkův otec, který marně čeká, kdy už se z jeho syna konečně stane správný chlap, a hlavně Eleanořin otčím, který je v knize představitelem toho největšího zla. Nepřekvapí, že recenze knihy pro The New York Times, jejímž autorem je v současnosti neoficiální král takzvané Young Adult literatury John Green (Hvězdy nám nepřály, Hledání Aljašky), nese výstižný název Dva proti světu.
Může se zdát, že to všechno tady už bylo a román nepřináší nic nového. Dva zamilovaní lidé stojící proti všemu a všem. Novodobí Romeo a Julie. Dívka, která na první pohled rozhodně nepůsobí přitažlivě a čeká na prince, který její krásu odhalí. Novodobá Popelka. Přesto Rowellová čtenáře nenudí, právě naopak. Prostřednictvím dvou teenagerů ukazuje, jak vypadá pravá první láska, tak intenzivní, jaká nejspíš může být jen v šestnácti letech. Zároveň je nutné ocenit, že čtenáře příběhem provází skutečně netypičtí hrdinové, kteří ani v nejmenším nereprezentují současné ideály krásy.
Autorka knihu zasadila do období konce osmdesátých let, čímž příběhu dodala příjemnou retro atmosféru, kterou možná nejvíc ocení ti, kteří v dané době sami dospívali. Absence technických vymožeností Eleanor a Parkovi vše ztěžuje, zároveň ale také dělá vše romantičtější. Na mladší čtenáře může příběh chvílemi působit jako exkurze do pravěku – žádná komunikace přes Facebook, ale trapné klepání na dveře s otázkou „Dobrý den, je Eleanor doma?“ a volání přes pevnou linku, které může odposlouchávat celá rodina. Díky Parkově vášni pro dobovou rockovou a punkovou hudbu kniha chvílemi připomíná úspěšné dílo žánru Young Adult Ten, kdo stojí v koutě, které se odehrává v podobné době.
Příběh Rowellová střídavě popisuje z pohledu Eleanor i Parka, což jí umožňuje dobře pracovat s tempem vyprávění – v emočně vypjatých situacích se jejich role mění po pár větách nebo odstavcích, jindy ale až po celých kapitolách. Celý román je napsaný velmi čtivě, a i když se může zdát, že vyprávění postupně trochu zabředává do stereotypního popisování jednotlivých setkání hlavních protagonistů, nakonec vygraduje ve velice překvapivý závěr, který autorce dává prostor k případnému pokračování.
Rowellová ukazuje, že v bestselleru pro dospívající už nemusí vystupovat upíři ani bojovníci v antiutopických světech. Staví se tak po boku svého úspěšnějšího kolegy Johna Greena, který svými příběhy o zamilovaných dospívajících pobláznil celý svět. Oproti Greenově hitu Hvězdy nám nepřály, které je v rámci žánru originální vážným tématem rakoviny, je Eleanor a Park vlastně obyčejný příběh, kde se toho až tak moc neděje. Právě v obyčejnosti, jednoduchosti, ale zároveň v upřímnosti a reálnosti, ovšem spočívá jeho největší kouzlo. Kniha protkaná tématy první lásky, dospívání, problémů v rodině a šikany zaujme nejen dospívající čtenáře, pro které je primárně určená, ale i mnohem starší ročníky, které si díky ní mohou připomenout, jaké je to být mladý a zamilovaný, a dost možná si uvědomí, že na první lásku se opravdu nezapomíná.
Text vznikl v rámci semináře Jiné žánry PhDr. Jany Čeňkové, Ph.D.
