Zběžný ekonomický pohled na Armádu České republiky: zhodnocení a výzvy

Kdykoliv se v Česku něco přihodí, ať jsou to záplavy, tornádo či pandemie nemoci covid-19, vojáci a vojákyně v maskáčích vzor 95 jsou tam a pomáhají. Právě to, že je Armáda České republiky (AČR) v posledních letech často vidět při živelních i jiných pohromách, stojí za tím, že její podpora ze strany veřejnosti roste.

Jenže primární funkcí armády není odklízení trosek nebo vypomáhání v domovech důchodců. Armáda slouží k ochraně státu před vnějším napadením. Na to se dá snadno zapomenout, protože žijeme ve zdánlivě bezpečném světě. Sice na sebe nemíří mezikontinentální balistické střely s jadernými hlavicemi jako v dobách studené války, bezpečnostní prostředí se ale konstantně zhoršuje; stává se méně přehledným a předvídatelným. Hrozby jsou nadregionální a jejich aktéři často asymetričtí, probíhají kybernetické a informační operace, které neznají národní hranice. Konflikty v geograficky vzdálených místech mají přímé i nepřímé dopady na české území. Odpovídají ale reálným bezpečnostním hrozbám postoje politické reprezentace státu – a nakonec i veřejnosti?

AČR v posledních letech vylepšila své PR a chlubí se svými úspěchy, což jí ale může paradoxně uškodit. Lidé mohou totiž snadno nabýt dojmu, že je vše v pořádku a armádě se daří, jak má. Jenže jak píše brigádní generál Karel Řehka, bývalý ředitel Speciálních sil AČR a v současnosti ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), ve své knize Informační válka: „Naše veřejnost má o reálném stavu obranyschopnosti pouze velmi mlhavou představu, pokud vůbec nějakou představu má.“

Návrh seškrtat rozpočet právě ministerstva obrany (MO) se pravidelně objevuje v politických debatách na téma „kde ušetřit“. Je to škála názorů od těch extrémních (opusťme NATO) přes nepřátelské (obstrukce komunistů ohledně ne/podpory vlády Andreje Babiše podmíněné snížením rozpočtu na obranu na konci roku 2020) po nepoučené (v době „míru“ není potřeba do obrany investovat).

Česká republika je součástí několika mezinárodních organizací, z čehož jí kromě výhod plynou také závazky, jejichž plnění či neplnění je zásadní pro její důvěryhodnost v očích spojenců.

Ve své seminární práci nahlédnu na AČR z hlediska ekonomiky. V první kapitole popisuji, jakým způsobem je resort obrany financován, jaký je podíl jeho výdajů na státním rozpočtu a jak je to se závazkem vydávat dvě procenta HDP na obranu. Ve druhé kapitole jsem se pokusila shrnout plánovaný rozvoj AČR z hlediska personálního i z pohledu plánovaných akvizic a modernizačních projektů. Ve třetí, poslední kapitole shrnuji, jaké faktory a trendy by mohly financování obrany v nadcházejících letech ohrozit, a navrhuji potenciální řešení.

Časovým horizontem práce je většinou doba druhé vlády Andreje Babiše, tedy léta 2018–2021, ale čísla zasazuji i do širšího časového kontextu.

Pokud jde o zdroje, vycházela jsem z oficiálních dokumentů zveřejňovaných ministerstvem financí (MF) a vládou, dále z českých strategických dokumentů dostupných na webových stránkách MO. Využila jsem také oborových médií, jako jsou CZ Defence (Czech Army and Defence Magazine) nebo Security Magazín, či oficiální informační portál natoaktual.cz.

Financování Armády České republiky

AČR spadá pod MO, z jehož prostředků je financovaná. MO čerpá finance pro své fungování ze státního rozpočtu. Státní rozpočet přerozděluje příjmy státu a jeho prostřednictvím „vláda realizuje hospodářskou politiku a uskutečňuje své programové priority“. Státní rozpočet se sestavuje vždy pro jeden rozpočtový rok, který odpovídá roku kalendářnímu. Podle vyhlášky ministerstva financí o rozpočtové skladbě č. 323/2002 Sb. se rozpočtová skladba třídí mnoha způsoby, třeba podle odpovědnosti, druhu, programu, účelu nebo odvětví. Odvětvové třídění zahrnuje šest kategorií. Pátá kategorie nese název Bezpečnost státu a právní ochrana. Výdajů na financování MO, respektive AČR se týká oddíl 51, kam spadají třeba výdaje na činnost vojenských útvarů, výdaje na činnost Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže, výdaje na činnost Vojenské policie a Vojenského zpravodajství nebo výdaje na nasazení jednotek AČR nebo Vojenské policie v mírových operacích a misích NATO, OSN a EU.

Dlouhodobě více než polovina státního rozpočtu připadá na sociální oblast, především na položku důchody. V roce 2020 výdaje na obranu tvořily 4,30 procenta z celkového příjmu státního rozpočtu. Nejvíce (7,11 procenta) šlo na obranu v roce 1994. Více než šest procent z celkového příjmu státního rozpočtu dávala ČR na obranu v letech 1995–2006. Pod čtyři procenta klesly výdaje poprvé v roce 2011 a k mírnému zlepšení došlo až v roce 2017. I tak se ale od té doby výdaje drží pod čtyřmi a půl procenta z celkového příjmu státního rozpočtu.

Samotný rozpočet pro MO se dělí na kapitálové (tedy výdaje na investice) a běžné výdaje (tedy výdaje na platy, důchody a zajištění chodu resortu a AČR). V roce 2021, kdy byl rozpočet MO 85 miliard, bylo na kapitálové výdaje vyčleněno 22,5 miliardy korun a na běžné výdaje necelých 53 miliard korun.

Běžné výdaje se ještě dále člení na osobní mandatorní výdaje (patří sem třeba platy vojáků z povolání i státních zaměstnanců, pojistné, sociální dávky nebo stipendia) a ostatní výdaje (sem patří zabezpečení běžného provozu). V roce 2019 bylo reálně nainvestováno 14,3 miliardy korun (byl to třeba nákup kolových obrněných vozidel Titus), v roce 2020 pak 17,5 miliardy korun (nákup letounů CASA C-295 nebo výstavba datových center).

V minulých letech byl problém se schopností MO svůj rozpočet vyčerpat, to se ale zlepšuje: například v letech 2015 a 2016 MO nedokázalo vyčerpat každý rok více než čtyři miliardy (šlo hlavně o peníze, které zbyly po odložených platbách). V roce 2018 v rozpočtu zbylo 3,5 miliardy, v roce 2019 2,8 miliardy a v roce 2020 1,8 miliardy korun.⁹ V lednu 2021 to ministr obrany Lubomír Metnar okomentoval s tím, že přestože nákupy komplikovala covidová situace, ministerstvu se v roce 2020 povedlo vyčerpat peníze nejlépe za posledních pět let. K říjnu 2021, ze kdy pocházejí poslední dostupná data při psaní této práce, bylo vyčerpáno 61,49 procenta. Pro srovnání: v roce 2020 ve stejnou dobu to bylo 67,10 procenta a v říjnu rok předtím 66,19 procenta. Dá se tedy předpokládat, že se i letos čerpání rozpočtu MO překoná 95 procent.

K závazku vydávat nejpozději do roku 2024 nejméně dvě procenta HDP se Česká republika přihlásila na summitu NATO ve Walesu v roce 2014. Od roku 1993 šlo dva a více procent HDP na obranu celkem jedenáctkrát (konkrétně v letech 1993, 1994, 1995, 1996, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003 a 2005). Od roku 2005 (dvě procenta) do roku 2014 (0,96 procenta) tento poměr klesal, a to o více než polovinu. Od roku 2014 výdaje mírně stoupají. V roce 2020 to například bylo 1,32 procenta, tedy necelých 85 miliard. V červnu 2021 oznámila ministryně financí Alena Schillerová, že Česko nebude schopné svůj závazek ke spojencům do roku 2024 splnit. „Pokud by chtěla splnit dvouprocentní závazek, musela by při předpokládaném HDP poslat armádě přes 135 miliard korun,“ uvedl zpravodajský web ČT24. Naopak Jana Černochová, od prosince 2021 nová ministryně obrany, vidí naplnění tohoto závazku jako reálné. „Jedná se o ambiciózní cíl, ale je reálný,“ řekla týden před svým jmenování do funkce v rozhovoru pro internetový magazín CZ Defence.

NATO mělo v roce 2021 30 členů; v roce 2020 jedenáct z nich, tedy o málo více než jedna třetina, vydávalo na obranu dva a více procent svých HDP. Nejvíce USA (3,7 procenta v roce 2020). Pokud jde o poměr k HDP, je Česko v poslední desítce. Co se týče celkové sumy, jakou jednotlivé státy přispívají, je Česko na šestnáctém místě. Například Německo vydává v posledních letech přibližně 1,5 procenta HDP, ale zároveň je třetím největším přispěvatelem.

I když se splnění závazku do roku 2024 nepovede, bude potřeba, aby byl rozpočet MO navyšován v jednotkách, ale spíš v desítkách miliard, vzhledem k tomu, co všechno je nutné ufinancovat (viz druhá kapitola). „V letech střednědobého výhledu je plánován další nárůst výdajů, v roce 2022 oproti roku 2021 o 11,48 % a v roce 2023 o 19,14 %., tj. na 95 159 989 v roce 2022 a 101 700 000 v roce 2023,“ uvádí MO. Toto navyšování označuje za nutné pro to, aby mohla postupovat modernizace a aby mohly být naplňovány cíle uvedené v Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2030 (KVAČR 2030).

Plánovaný rozvoj Armády České republiky

Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje: Roste počet domén, ve kterých dochází k boji. K těm klasickým; tedy zemi, vzduchu a vodě, přibyl v roce 2016 také kyberprostor a za další, pátou operační doménu NATO vyhlásilo v roce 2019 vesmír. Dále přibývá aktérů, státních i nestátních, kteří se do boje zapojují. Umožňují jim to především nové technologie, jejichž vývoj jde neustále dopředu. Také čelíme novým hrozbám, jako je takzvaný hybridní boj, ve kterém se stírá rozdíl mezi válkou a mírem, pravdou a lží, vojenským a civilním.

Z výše uvedeného vyplývá, že na schopnosti armád po celém světě jsou kladeny nové a nové nároky, AČR nevyjímaje. A to jak z hlediska personálního: potřeba nábor nových profesionálů a také širší paleta specializací a expertů, tak z hlediska materiálního: přezbrojování na modernější techniku, pořizování moderních technologií, investice do výzkumu a vývoje atd. Slovy náčelníka Generálního štábu AČR Aleše Opaty: „Svět se změnil a my tomu musíme přizpůsobit naši obranu.“

Své potřeby, záměry a požadavky armáda plánuje předem a dává o nich vědět ve svých strategických dokumentech. Z roku 2015 pocházejí dokumenty Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 a Koncepce výstavby Armády České republiky 2025. Z roku 2016 Strategie vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu České republiky do roku 2025. V roce 2017 byla vydána Obranná strategie České republiky. V roce 2019 následovaly aktualizované dokumenty: Dlouhodobý výhled pro obranu 2035, na který navazuje Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (KVAČR 2030). KVAČR 2030 rozpracovává obsah dlouhodobého výhledu do konkrétních řešení.

Plánuje se s navyšováním počtu vojáků, rozšiřováním útvarů a jednotek, přezbrojováním a pořizováním nových technologií. Páteří AČR sice zůstávají pozemní síly doplněné vzdušnou obranou a speciálními silami, jenže všechny tři tyto složky musí mít k dispozici nejmodernější

techniku a technologie, pokud mají být akceschopné. Odpovídající technologická úroveň je důležitá i pro zapojení českých ozbrojených sil do systému kolektivní obrany, protože zbraňové systémy musí být kompatibilní s ostatními národními armádami. „Dosažené schopnosti budou udržovány a dále rozvíjeny, další požadované schopnosti budou dosahovány v závazných termínech. Žádné schopnosti nebudou utlumovány,“ píše se v KVAČR 2030.

Profesionální armáda v Česku vznikla v roce 2005. V letech 2009–2013 došlo k poklesu alokace financí na obranu, a proto v tomto období poklesly transformační procesy. Ty se opět podařilo rozhýbat, a ještě v roce 2015 vzniklo Ředitelství speciálních sil podřízené přímo náčelníkovi generálního štábu. V KVAČR 2025 bylo původně deklarováno, že „oblast kybernetické obrany ČR bude řešena v gesci Vojenského zpravodajství, vytvořením prvku kybernetické obrany“. Nicméně o několik měsíců dříve, než byla vydána aktualizovaná koncepce výstavby (listopad 2019), vzniklo samostatné Velitelství kybernetických sil a informačních operací a rovněž Velitelství teritoria. Obě velitelství vznikla k 1. červenci 2019.

Všechny útvary a jednotky potřebují nové lidi. KVAČR 2030 obsahuje požadavek, aby do roku 2030 byly všechny útvary naplněny z 90 %, přičemž naplněnost u útvarů a zařízení se k 1. 4. pohybovala mezi 71–95 %. K 31. 12. 2020 (tj. poslední dostupný údaj) sloužilo v AČR 26 621 vojáků z povolání a 3440 členů aktivních záloh. Podle KVAČR 2030 by do konce tohoto desetiletí měl počet profesionálních vojáků stoupnout na 30 000 a stav členů aktivních záloh by se měl zvýšit na 10 000 osob.

KVAČR 2030 rozděluje požadovaný stav AČR v roce 2030 do tří oblastí: 1) velení a řízení AČR 2) síly AČR a 3) zapojení AČR do mezinárodní spolupráce v rozvoji schopností.

Pokud jde o velení a řízení, AČR (1); v dokumentu se uvádí, že do roku 2030 bude mít velení tři úrovně: strategickou, taktickou a operační. Koncepce tedy plánovala se vznikem operační úrovně neboli s přechodem od dvouúrovňového velení na trojúrovňové. Plánem bylo vytvoření úrovně v podobě Velitelství pro operace. To se podařilo naplnit a k reorganizaci velení došlo k 1. lednu 2020.

V Dlouhodobém výhledu pro obranu 2035 je kladen velký důraz na rozvoj kybernetických sil a informačních operací. Náčelník generálního štábu Opata na velitelském shromáždění AČR v listopadu 2021 zdůraznil, že armáda se musí umět pohybovat v informačním a kybernetickém prostoru stejně jako na zemi nebo ve vzduchu: „Jako armáda musíme přijmout fakt, že jsme na prahu revoluční technologické změny. Pokud jsme na to nereagovali včera, musíme to udělat dnes, protože zítra už bude pozdě.“

Česká republika je sice zapojená do různých mezinárodních struktur zajišťujících bezpečnost, jenže podle článku 3 Washingtonské smlouvy každá země sama musí dbát na to, aby její ozbrojené síly byly akceschopné. Stav české armádní techniky je ve špatném stavu, některá pochází dokonce ještě ze 70. let 20. století. Je potřeba nejen celkově přezbrojit celou 7. mechanizovanou brigádu, ale zároveň je nutné se soustředit na technologie budoucnosti; slovy Jana Bartoška, člena Výboru pro obranu a Výboru pro bezpečnost v letech 2017–2021:

„My řešíme nákup BVP a svět řeší úplně jiné výzvy, na summitu NATO se řešily kvantové počítače a obrana ve vesmíru, otázka kyberbezpečnosti, to jsou otázky dnešní doby.“

Od roku 2014 rozpočet na obranu roste. Ministru obrany Lubomíru Metnarovi (ve funkci od července 2018 do prosince 2021) se povedlo zrealizovat několik důležitých projektů. Od jeho příchodu na ministerstvo bylo uzavřeno celkem 42 tisíc smluv za 150 miliard korun. Zde je shrnutí těch největších a nejvýznamnějších:

V roce 2019 byla podepsána smlouva na dva letouny CASA C-295MW, které si MO převzalo v roce 2021. Ve stejném roce byla podepsána smlouva na celkem 12 amerických vrtulníků, které mají nahradit ruské bitevní vrtulníky Mi-24/35.AČR by si je měla převzít v roce 2023. V roce 2020 pak byla uzavřena smlouva na terénní pick-upy Toyota Hilux, které mají nahradit nemoderní a nevyhovující vozidla UAZ. V létě 2021 byly dodány první z nich a do roku 2024 by jich mělo být celkem 1200.

Dva velké projekty, které měly podle KVAČR 2030 vysokou prioritu, se podařilo dohodnout na podzim 2021: nákup děl Caesar ráže NATO (nahradí zastaralé houfnice DANA, vyrobené v Československu v 70. letech) a raketového systému SPYDER (nahradí zastaralý sovětský systém 2K12 KUB, který AČR používá rovněž od 70. let 20. století).

Končící vláda za sebou nechává ale jeden velký dluh. A tím je nákup nových bojových vozidel pěchoty (BVP) pro 7. mechanizovanou brigádu. Jde o tendr na celkem 210 vozidel v hodnotě 52 miliard korun. Posuzování dodavatelů se odsunulo z léta na podzim 2021 a následně expertní komise MO oznámila, že nabídka ani jedné ze tří firem, které se o zakázku ucházely, není vyhovující. Babišova vláda se rozhodla nákup nových BVP přenechat k řešení až nové vládě, vzešlé z podzimních voleb 2021. Zpoždění nákupu moderních BVP není problémem jen pro AČR, ale i pro spojence.

V Obranné strategii ČR (2017), jednom ze strategických dokumentů, který byl schválený vládou, se Česko zavazuje, kromě jiného, poskytnout (v případě potřeby) pro kolektivní obranu spojenců podle článku 5 Severoatlantické alianční smlouvy „pozemní a vzdušné síly předurčené k tomuto účelu v rámci obranného plánování NATO, jejichž základ tvoří brigádní úkolové uskupení na bázi mechanizované brigády, perspektivně těžkého typu“, a to k 1. lednu 2026. Tento závazek je součástí schválených cílů výstavby schopností NATO právě do roku 2026. Včasné (ne)pořízení nových BVP tento závazek výstavby těžké brigády, konkrétně složené ze tří praporů mechanizované pěchoty (na moderních BVP) a tankového praporu, ohrožuje.

Osud BVP ještě není dořešený, ale na obzoru jsou další velké akvizice: Nejpozději do roku 2025 bude rozhodnuto o dalším pronájmu či akvizici nadzvukových letounů. Tyto nadzvukové letouny, tedy stíhačky JAS-39 Gripen, které letectvo používá, totiž česká armáda nevlastní, pouze si je pronajímá. Pronájem končí v roce 2027, respektive v roce 2029, pokud bude využita opce. Ročně jejich pronájem stojí 1,7 miliardy korun. Možným řešením by mohl být nákup například amerických stíhaček F-35.

Do roku 2026 by se dle KVAČR 2030 měly také pořídit nové tanky pro 7. mechanizovanou brigádu. Ta v současné době využívá zastaralé sovětské T-72, které převzala po Československé lidové armádě. Armádní generál v záloze Jiří Šedivý, náčelník Generálního štábu AČR v letech 1998–2002, je přesvědčený, že tyto tanky jsou svou koncepcí překonané a „pro svoji zastaralost by byly naše tanky zničeny v krátké době tak, jak jsme to viděli v bojích na východní Ukrajině nebo v poslední válce o Náhorní Karabach“. Upozorňuje také na to, že AČR má pouze jeden tankový prapor (s nemoderními tanky), který je ale přitom hlavní bojovou silou těžké brigády. Ideální by podle něj bylo, aby měla armáda nejméně jednu samostatnou tankovou rotu.

Výhled do budoucna aneb Co ohrožuje rozvoj armády a co s tím

Úroveň a rozvoj obrany státu se opírají jednak o celkovou ekonomickou situaci, jednak o politickou vůli vedení státu. Pokusím se určit hlavní překážky a navrhnout možná řešení.

Ekonomická situace zahrnuje oblasti, které Česká republika nemůže ovlivnit, protože je součástí globalizovaného světa. Třeba recesi světové ekonomiky nebo zvyšující se inflaci. Dále také zdražování materiálů, energií nebo krizi dodavatelských řetězců. To vše povede ke zvyšováním mandatorních výdajů – výdajů za platy, palivo, provoz budov atd. Rovněž to může vést ke zdražování zakázek. Obě akvizice uzavřené na podzim 2021, tedy nákup samohybných děl a protiletadlových kompletů, překročily původní dojednanou cenu. Vzhledem k výše uvedenému se dá předpokládat, že cena 52 miliard na nová BVP, vypočítaná v roce 2018, nebude stačit. Jako možné řešení se uvádí buď snížení počtu objednávaných vozidel nebo přesun části z nich z pásů na kola.

Pak jsou oblasti, které český stát ovlivnit může, jako je vlastní hospodaření. Česko hospodaří se schodkem státního rozpočtu 500 miliard korun a státní dluh vůči HDP narůstá. Nová vláda Petra Fialy slibovala zlepšení hospodaření státu bez zvýšení příjmové stránky rozpočtu, řešení tedy musí přijít na výdajové stránce v podobě škrtů. Zároveň ale Fialova vláda slíbila nejen to, že nebude armádě peníze brát, ale zavázala se navýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP do roku 2025. „Děláme to nejen proto, že jsme se k tomu zavázali a že chceme být dobrými partnery našich spojenců v NATO, ale i proto, že je to důležité pro naši obranu,“ řekl Fiala při uvádění Jany Černochové, nové ministryně obrany, do funkce v prosinci 2021. Ta se na post šéfky ministerstva obrany dlouhodobě připravovala a v uplynulých letech byla předsedkyní Výboru pro obranu. V rozhovorech ještě před nominací do ministerského křesla kladla důraz na několik věcí. Jednak na potřebu dlouhodobého finančního výhledu alespoň na pět let dopředu, čímž by chtěla vyřešit problém toho, že armádní akvizice jsou složité a jejich plánování zabere mnoho času. Dlouhodobý finanční rámec by umožnil dlouhodobé plánování. Jednak často mluvila o potřebě většího zapojení domácího obranného průmyslu. „Říkám to také opakovaně, co lze nakoupit doma v patřičné kvalitě, nakupujme doma. Rozumím legislativním mantinelům, ale pokud nás v tomto svazují, tak je musíme upravit, protože náš obranný průmysl potřebuje pro rozvoj svého byznysu možnost poukázat na to, že na domácím poli má uplatnění. A pokud nakupujeme ze zahraničí, tak musíme usilovat o maximální participaci tuzemských firem,“ prohlásila třeba na debatě Kulatého stolu Hospodářské komory ČR na téma obranného průmyslu v září 2021.

V Česku funguje několik špičkových zbrojařských firem a rovněž samotné MO založilo několik podniků, které „představují základní pojistku pro zajištění požadovaných etap životního cyklu vojenského materiálu a garanta nejvyšší bezpečnosti dodávek pro ozbrojené síly ČR, a plní tedy funkci strategického dodavatele“. Co největší zapojení domácího obranného průmyslu je žádoucí hned z několika důvodů: peníze zůstávají „doma“, stejně jako know-how a přispívá to k udržení nezávislosti, protože v případě skutečného ozbrojeného konfliktu se dá přepokládat, že firmy budou uspokojovat poptávky především svých domácích armád.

Dalším problémem na cestě k modernizaci je zdlouhavost akvizic. Bylo by možné je zrychlit, kdyby probíhaly ve formátu vláda–vláda, nikoliv jako veřejné zakázky. To potvrdil i Jan Lipavský v rozhovoru pro Security Magazín: „Je populární transparentně soutěžit hodně věcí, ale transparentně soutěžit v situaci, ale jde to v situaci, kdy existuje trh a soutěžíte srovnatelnou položku, tak lze nakupovat třeba munici a celou další řadu komodit (…) v situaci, kdy se opatřují velké vojenské systémy, tak se ukazuje, že soutěž nedává úplně smysl.“ Upozorňuje, že takovýto obchod na schématu vláda–vláda není právě pouhým obchodem, ale navázáním strategického partnerství s tou kterou zemí. Formát vláda–vláda by také mohl být jedinou šancí, jak stihnout nakoupit nová BVP a dostát tak závazku danému NATO.

Armáda může naplánovat, cokoliv chce, vydefinovat, cokoliv potřebuje, ale bez politické vůle a finančního plánu to vše zůstane jen na papíře. Zatím se zdá, že právě politická vůle nové vlády by mohla být vysoká. To nicméně neřeší některé nejzávažnější otázky, jako třeba to, že armáda je v mnoha případech závislá na civilní infrastruktuře, nebo to, že občané a s nimi řada politiků vnímají obranu jako něco, co je záležitostí čistě ozbrojených složek, a nikoliv všech.

Závěr

Ve své seminární práci jsem se pokusila nahlédnout na Armádu České republiky ekonomickým pohledem. Nejdříve jsem objasnila, jak je tato část ozbrojených sil financovaná, a zasadila do kontextu závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu. Dále jsem shrnula, jaký je plánovaný rozvoj AČR v nejbližších letech, a připomenula, jaké významné zakázky byly zrealizovány v letech uplynulých. Vysvětlila jsem, proč je důležité, aby armáda personálně rostla a modernizovala se jak z hlediska obrany Česka, tak z hlediska systému kolektivní obrany, do kterého je zapojená. V poslední kapitole jsem se pokusila identifikovat největší překážky k naplnění cílů vytčených v českých strategických dokumentech a navrhnout případná řešení. Pokud má AČR naplnit své plány a zůstat důvěryhodným partnerem, bude nutné rozpočet na obranu neustále zvyšovat, ideálně o nejméně 10 miliard ročně. Pak by bylo možné dostát závazku vydávat dvě procenta HDP na obranu do roku 2024.

Zdroje

Aktuálně.cz. Obrana loni nevyčerpala z rozpočtu 4,1 miliardy korun [online]. 15. 1. 2015 [cit.

20. 11. 2021]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/obrana-loni-nevycerpala-z- rozpoctu-4-1-miliardy-korun/r~d5ab76be9cb211e4833a0025900fea04/

BBC News. Nato summit: What does the US contribute? [online]. 14. 6. 2021 [cit. 11. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-44717074

ct24.ceskatelevize.cz. Česko nesplní závazek dvou procent HDP na obranu do roku 2024, řekla Schillerová [online]. 12. 6. 2021 [cit. 11. 11. 2021]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3325816-cesko-nesplni-zavazek-dvou-procent-hdp-na- obranu-do-roku-2024-rekla-schillerova

České noviny. Metnar: Jsem hrdý, jak ozbrojené síly zvládly pandemii

[online]. 23. 11. 2021 [cit. 11. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/velitelske-shromazdeni-ceske-armady-projedna-plany-na- pristi-rok/2121728

E15.cz. Česko se údajně chystá koupit desítky stíhaček F-35. Babiš s Metnarem to popírají [online]. 5. 11. 2021 [cit. 21. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.e15.cz/domaci/cesko-se- udajne-chysta-koupit-desitky-stihacek-f-35-babis-s-metnarem-to-popiraji-1385024

iDnes.cz. Obraně zbylo jen 1,8 miliardy korun, nejméně za posledních pět let [online]. 14. 1. 2021 [cit. 15. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/nato/obrana-rozpocet-armada-finance- modernizace.A210114_122129_zpr_nato_inc

iRozhlas.cz. Investice, odměny, zahraniční mise i rekonstrukce. Obrana loni nevyčerpala 1,8 miliardy korun [online]. 14. 1. 2021 [cit. 18. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministerstvo-obrany-koronavirus- rozpocet_2101141343_pj

KHOL, David. Nové výzvy pro nové vedení resortu obrany. In: CZDefence.cz [online]. 10.

11. 2021 [cit. 5. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.czdefence.cz/clanek/nove-vyzvy-pro- nove-vedeni-resortu-obrany

KOPECKÝ, Josef. Gripeny pohlídají české nebe dalších 14 let. Každý rok za 1,7 miliardy. In: iDnes.cz [online]. 12. 3. 2014 [cit. 13. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vlada-o-prodlouzeni-pronajmu-stihacek- gripen.A140312_121218_domaci_kop

Ministerstvo financí, 2021. Státní rozpočet 2021 v kostce: kapesní příručka Ministerstva financí ČR [online]. 2021 [cit. 20. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.mfcr.cz/cs/o- ministerstvu/vzdelavani/rozpocet-v-kostce/statni-rozpocet-v-kostce-2021-41404

Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2015. Koncepce výstavby Armády České republiky 2025 [online]. 2015 [cit. 8. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/KVA   R_ve   ejn     verze.pdf

Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 [online]. Listopad 2019 [cit. 3. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/koncepce 2030.pdf

Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2019. Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 [online]. Listopad 2019 [cit. 10. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/11_dlouhodobyvyhledproobranu2 035.pdf

Ministerstvo obrany ČR. Ministr obrany informoval vládu o akvizici dělostřeleckého systému Caesar ráže 155 mm NATO [online]. 13. 9. 2021 [cit. 20. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/finance-a-zakazky/resortni-rozpocet/cerp/-cerpani-statniho- rozpoctu-kapitoly-mo-za-11-2020-225457/

Ministerstvo obrany ČR. Moderní raketový systém SPYDER nahradí zastaralý KUB [online]. 5. 10. 2021 [cit. 25. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/finance-a- zakazky/resortni-rozpocet/cerp/-cerpani-statniho-rozpoctu-kapitoly-mo-za-11-2020-225457/

Ministerstvo obrany ČR. Počty, čísla, souhry [online]. 30. 11. 2021 [cit. 15. 12.

2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/dokumenty-a-legislativa/cisla/cisla–pocty– souhrny-95091/

Ministerstvo obrany ČR. Čerpání státního rozpočtu kapitoly MO za 11/2020

[online]. 18. 12. 2020 [cit. 20. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/finance-a- zakazky/resortni-rozpocet/cerp/-cerpani-statniho-rozpoctu-kapitoly-mo-za-11-2020-225457/

Ministerstvo obrany ČR. Ministerstvo obrany v roce 2019 čerpalo peníze z rozpočtu nejlépe za poslední čtyři roky [online]. 14. 1. 2021 [cit. 15. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministerstvo-obrany-v-roce-2019- cerpalo-penize-z-rozpoctu-nejlepe-za-posledni-ctyri-roky-218531/

Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha, 2021. Rozpočet Ministerstva obrany České republiky. Fakta & trendy 2021 [online]. 2021 [cit. 1. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/assets/finance-a-zakazky/resortni-rozpocet/fakta_trendy_2021.pdf

Ministerstvo obrany ČR. Resortní rozpočet [online]. 2021 [cit. 15. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.mocr.army.cz/finance-a-zakazky/resortni-rozpocet/resortni-rozpocet-5146/

Natoaktual.cz. Washingtonská smlouva [online]. [cit. 11. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.natoaktual.cz/zpravy/Iwashingtonskasmlouva

Nato.int. NATO’s approach to space [online]. 2. 12. 2021 [cit. 15. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.nato.int/cps/en/natohq/topics_175419.htm

ŘEHKA, Karel. Informační válka. Praha: Academia, 2017. ISBN: 978-80-200-2770-2

SAMEK, Jakub. Podcast SM – Jan Bartošek o tendru na BVP: Skončí to neúspěchem. Možností je kolová platforma i nákup mezivládní dohodou. In: Security Magazín [online]. 1. 7. 2021 [cit. 2. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.securitymagazin.cz/defence/podcast-sm-

jan-bartosek-o-tendru-na-bvp-skonci-to-neuspechem-moznosti-je-kolova-platforma-i-nakup- mezivladni-dohodou-1404067191.html

SAMEK, Jakub. Podcast SM – Jan Lipavský: Fandím české munici. Do obrany je potřeba investovat a nákupy mezivládní dohodou jsou správnou cestou. In: Security Magazín [online].

25. 8. 2021 [cit. 10. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.securitymagazin.cz/defence/podcast- sm-jan-lipavsky-fandim-ceske-munici-do-obrany-je-potreba-investovat-a-nakupy-mezivladni- dohodou-jsou-spravnou-cestou-1404067419.html

Statista.com. NATO Defense Expenditure [online]. 14. 6. 2021 [cit. 11. 11. 2021]. Dostupné z: https://www.statista.com/chart/14636/defense-expenditures-of-nato-countries/

SVĚTNIČKA, Lubomír. Jen umělá inteligence z naší armády špičkovou neudělá, říká generál Šedivý. In: natoaktual.cz [online]. 29. 11. 2021 [cit. 5. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.natoaktual.cz/zpravy/sedivy-armada-bvp-tank-sulc-ministr-obrana- vlada.A211129_105100_na_zpravy_m00

ŠIŠKA, Martin. Co vše se za ministra obrany Metnara povedlo uskutečnit a co je ještě potřeba dotáhnout do konce. In: CZDefence.cz [online]. 5. 12. 2021 [cit. 13. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.czdefence.cz/clanek/co-vse-se-za-ministra-obrany-metnara-povedlo-uskutecnit- a-co-je-jeste-potreba-dotahnout-do-konce

ŠIŠKA, Martin. Pronájem Gripenů končí v roce 2027. Jaké jsou alternativy. In: CZDefence.cz [online]. 24. 12. 2019 [cit. 13. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.czdefence.cz/clanek/bude- acr-pouzivat-gripeny-i-po-roce-2027

ZILVAR, Jan. 2 % HDP na obranu je ambiciózní plán, ale je reálný, říká Jana Černochová. In: CZDefence.cz [online]. 7. 12. 2021 [cit. 13. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.czdefence.cz/clanek/2-hdp-na-obranu-je-ambiciozni-plan-ale-je-realny-rika-jana- cernochova

ZILVAR, Jan. Politici řešili zjednodušení akvizičního procesu, míru zapojení českých firem do tendrů a výši obranného rozpočtu. In: CZDefence.cz [online]. 6. 9. 2021 [cit. 13. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.czdefence.cz/clanek/je-nutne-zjednoduseni-akvizicniho-procesu- vetsi-zapojeni-ceskych-firem-do-tendru-a-vyssi-rozpocet

ZILVAR, Jan. Jana Černochová: Dlužíme armádě jasný finanční výhled minimálně na pět let dopředu In: CZDefence.cz [online]. 16. 9. 2021 [cit. 13. 12. 2021]. Dostupné z: https://www.czdefence.cz/clanek/jana-cernochova-dluzime-armade-jasny-financni-vyhled- minimalne-na-pet-let-dopredu

Článek je upraveným textem seminární práce.

Foto: Pixabay.com