Tečková válka? Tečkový mír
Výrazný přesun do onlinu má mnohé konsekvence, třeba i výzkumy používání tečky na konci vět v messengerech a dalších komunikačních platformách… Jeden ze studentských komentářů k tématu zde:
Tečková válka? Tečková apatie? Tečková lhostejnost? Tečková zaujatost? Tečkový mír? Tečkový boj? Tečková revoluce? Tečkový přestupek? Tečkové hrátky? Tečková letargie? Tečkový vývoj? Tečková degradace? Tečková netečnost? Tečková těkavost? Tečna tečkou?
Ničivý fenomén tečkové války víří obydlími a koncuje s tradičními pravidly, polarizuje společnost a rozvrací rodinné hierarchie. Lingvisté jdou po sobě jako kočky, na vině je především generace Z a média nás zásobují tučnými články plnými argumentů obou stran závažného světového konfliktu…
Je tomu tak? No, nevím.
Jazyk plyne jako řeka plná života, který ji tvoří. Stejně tak jazyk vytváří a formují její uživatelé v průběhu času se proměňující. Držme si smysluplné nástroje, ale nezůstávejme zakonzervováni v přebytečném oleji!
Pravidla by se měla dodržovat a snaha kultivovat češtinu je ctnostná. Však osobní textové zprávy jsou jako nový žánr či celek, kde se prolínají světy (hovorové) mluvy a psaného textu. Jejich „pravidla“ se v rukou lidí neformálně formují. Je logické, že u krátkého textového sdělení simulujícího mluvený projev hrají drobné nuance, tedy i tečky, roli a na uživatele mají vliv.
Výzkum Binghamtonské univerzity z roku 2015 zkoumal krátké textové zprávy, kde je otázka užívání nejen tohoto interpunkčního znaménka na místě. Vždyť jejich další výzkum dále prohloubil první studii a také se zaměřoval na tzv. textismy (emotikony, nepravidelný pravopis, interpunkce a chyby), které se snaží přiblížit k mluvenému slovu a co nejvíce ho textem napodobit. Výzkum se však nezabýval jinými textovými prostředky mimo krátké textové zprávy, proto nelze výsledky generalizovat. Pokud se s nástupem mladé generace přece jen obáváme vymizení teček z veškerého veřejného prostoru, mělo by smysl zkoumat vliv textových zpráv a sociálních sítí obecně na život (např. na vnímání a užívání textu, vzdělání, vyjadřovací schopnosti atd.) mladých a nevytvářet nepodložené hypotézy pouze na základě zmiňovaného výzkumu.
Žhavé téma pro některé, k jiným se ani nedostalo. Dílčí válka? Ale mezi kým? Lingvisté se k tématu rozumně vyjádřili, média napsala několik stručných, značně nezáživných článků, což podtrhuje i komentář jedné čtenářky: „Jinak článek je celkem o ho…“ a pokud ona válka má být občanská, na sociálních platformách, pak citovaný výrok budiž příkladem, který volbou jazykových prostředků demonstruje většinu názorových diskusí na těchto platformách.
Tečková válka je asi stejně seriózní jako válka o středník, otevírání banánu tou správnou stranou nebo zda byla první slepice či vejce. Vysoce palčivá témata, jejichž škála palčivosti se odvíjí od každého jednotlivce. Celý tento fenomén však vnímám velmi smířlivě. Lingvisté zaujímají podobná stanoviska jako většina veřejnosti. Textové zprávy jsou oddělovány jednotlivými bublinami a tečka může přinést zprávě význam třeba v podobě naštvanosti či zvýšeného důrazu. Vymizení teček z jiných textů se nebojí a ani není žádané či žádoucí.
Na závěr ještě, nechci tečku ztratit ani nechci, aby krátká textová digitální korespondence nabourávala mé jiné textové projevy či textovou kulturu kolem, ale ani nechci propadat tečkové panice a odsuzování generace Z. Nabourá? Je generace Z tečkovanou tečností degenerována? A je na místě tečkové panice propadat? Mohu tomu věřit, ale přesvědčte mne s daty, argumenty a s tečkou.
Text vznikl v rámci kurzu Současný český jazyk II pod vedením Terezy Klabíkové Rábové.
Foto: Pixabay.com
