(mezi)prostor bez domova

Chodíme kolem nich každý den – často bez povšimnutí. Stojí tam, v ruce drží časopisy, na sobě červenou vestu. Stali se součástí prostoru, kde každý den prodávají Nový Prostor. Přesto o nich nic nevíme. Často tak nezjistíte, že pán, kterého vídáte každý den v metru, skládá pěkný písničky, že Dagmar z Hradčanské, kterou jste už nějaký pátek neviděli, protože je vážně nemocná, žije v malém domku v Prokopském údolí se spoustou koček, že Petr z Masaryčky je citlivý romantik, bývalý kuchař. 

Často nás ani nenapadne, že mají touhy a záliby, stejně jako práci. A že každý z nás není tak daleko od toho, aby na sebe vzal červenou vestu a stal se jedním z nich. I když třeba jenom na zkoušku. 

Soubor vznikl v rámci fotografických tvůrčích dílen.