REPORTÁŽ: Vyjdi ven, studente!

Česká republika se bouří. Jen v březnu proběhla v krátkém sledu série tří protestů. Nejdříve proti zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise na kontrolu GIBS, poté následovala akce na podporu České televize po výrocích prezidenta Zemana. Turbulentní měsíc dovršila studentská stávka Vyjdi Ven! na obranu ústavních hodnot.

11:50. Za deset minut má začít výstražná stávka studentů středních a vysokých škol. Jejím účelem není podle organizátorů protest proti politikům, ale to, aby studenti vyjádřili účastenství v politickém dění. Ve 12:00 se začíná před budovou Hollar tvořit menší hlouček. Vypadá to ale, jako kdyby pár studentů vyšlo pouze na kouřovou pauzu nebo proto, aby si užili jeden z mála slunných dnů.

Jaký má tohle smysl?

Přitom je na dvanáctou hodinu vyhlášená Stávka studentů za dodržení ústavních zvyklostí Vyjdi ven! Pár studentů ven opravdu vyjde. Ale většina z nich po krátkém rozhovoru uvažuje, proč vůbec venku stojí a začíná se zamýšlet spíše nad obědem, než nad ústavními zvyklostmi. Demonstrace byla značně neorganizovaná.

Nevelký hlouček studentů se sešel i nedaleko před budovou FAMU. Nikdo zde ale nepronesl úvodní řeč, ani neobjasnil cíl tohoto shromáždění. Studenti samozřejmě věděli, proč se demonstrace účastní. Lukáš, jeden ze studentů, se nad nevelkou účastí svých vrstevníků u voleb a nad stávkou pozastavil: “Když už nemůžu s výsledkem voleb dělat nic, tak aspoň doufám, že příště budou lidé kolem mě více myslet a zvolí někoho, proti komu nebudeme muset takhle stávkovat.” S sebou přivedl Lukáš také dva další účastníky stávky, svou mladší sestru Annu a svého kamaráda z FF UK Vladimíra. Všichni tři se zúčastnili krátké ankety. Z ní mimo jiné vyplývá, že spíše než politika zajímá studenty morálka osobností, které o osudu naší země rozhodují, a v jejich slovech je také slyšet jisté zklamání z toho, že jejich spoluobčané jsou vůči politickému dění spíše pasivní. Vladimír se například vyjadřoval k posledním parlamentním a prezidentským volbám. Přiznal se, že u voleb nebyl:”Přiznám se, že jsem (u voleb) nebyl. Ale jak vidíte, jsem tady. A to znamená, že mi osud naší země není lhostejný. K volbám jsem nešel, protože jsem neměl koho volit a tím, že protestuji, chci voličům ukázat, že jejich volba nebyla správná. Vsadím se, že ti nespokojení voliči by ani protestovat nešli.”

Vladimír pokračuje: “Někde je prostě chyba, nebo je to možná vlastnost Čechů – ozvat se, až když je po bouři. Když jsem nespokojený, tak je lepší se ozvat aspoň trochu a pozdě, než vůbec.” Jejich výroky více či méně odrážely i názor mládeže, která se shlukla kolem nich, neboť se během ankety neslo vzduchem souhlasné „to jo, to je fakt“.

Mně osobně ale přišlo toto setkání bezcílné a špatně pojaté.

Mluvíme jen s ČT

Teprve ve chvíli, kdy k hloučku studentů dorazila televize Prima, se začalo něco dít. “Hele, Prima je tady!” Najednou měli publikum, a tak začali skandovat jedinou věc, která je v této chvíli napadla: „Tohle je stávka! Tohle je stávka!“ Pár studentů ironicky proneslo: “Už jim někdo řekl, že mluvíme jen s veřejnoprávní televizí?” Několik lidí se zasmálo.

Reportérka Filipa Šebová si promluvila s několika studenty, mezi kterými nechyběl ani Šimon z prvního ročníku magisterské Žurnalistiky. Vzhledem k tomu, že se při hodinách rád a často zapojuje do diskuzí, hádám, že si rozhovor a zejména přítomnost kamery náramně užívá a cítí se příjemně. Leč bohužel pro něj se do reportáže ve večerních zprávách Primy nevešel. „Mluvil jsem až moc abstraktně. Prima se stávku snažila vylíčit jako souboj studentů proti Babišovi a Zemanovi. Přesně o nich se studenti, kteří se v reportáži objevili, mluvili. Neříkám, že je to špatné, ale přijde mi to účelové,“ prozradil Šimon.

Zajímejte se o politiku

Účelem demonstrace bylo podpořit ústavu. Alespoň tak se k tomu vyjadřovali organizátoři „stávky.“ Celá akce měla vyburcovat studenty, aby se o politiku více zajímali. V české společnosti dochází k proměně názorů na politické strany. Osmdesát procent dotázaných v únorovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění je přesvědčeno, že se politické strany starají více o hlasy voličů, než jejich názory.

Stávka? Oběd je lepší!

I na příkladu stávky Vyjdi ven jsem si všimla, že studenti se do takovýchto akcí rádi zapojí. Přijde jim důležité se politického života účastnit. Už méně pozitivní ale je, když se většina studentů postaví ven před školu jen proto, aby nevyčnívala z davu svých spolužáků nebo aby jim náhodou na demonstraci neušlo něco zajímavého. A když se tam nic nedělo, tak oběd byl lákavějším programem.

Rozhodně to tak bylo pro Matěje, Šimonova spolužáka. U něho se sice všechno točí kolem hokeje, ale na základě našich debat vím, že politická situace v zemi mu ukradená není. V krásné březnové poledne však čeká jen na to, až jeho další spolužák Petr dokouří. Když se tak stane, loučí se se slovy: „Tohle nemá smysl, jde se na oběd.“

Za demokracii se musí stále bojovat

K protestu vyhlášeném studenty DAMU se přihlásilo přes 300 škol po celé zemi. Podle účastníků je téměř 29 let od sametové revoluce nadále důležité bojovat za svobodu a pokládat ji za automatickou je demokracii nebezpečné.

„Jsou věci, které máme, jen když se o ně staráme. Já jsem rád, že jste přišli, protože se staráte o to, abychom se kdykoli mohli sejít, když chceme, abychom vždycky mohli sami rozhodovat o tom, co chceme a co chceme říkat,“ řekl shromážděným studentům v dejvickém kampusu prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a doktorské studium ČVUT Zbyněk Škvor. Odpovědí mu je hlasitý potlesk.

Protestovalo se i na pražském Albertově, jednom ze symbolů turbulentních změn na konci 80. let minulého století. Do výstražné stávky se zapojily i účastníci sametové revoluce. „Zažívám pocit jakéhosi déjà vu,“ řekl shromážděným studentům pedagog z Přírodovědecké fakulty Jan Černý. „Před 30 lety jsem byl tady na zaplněné albertovské křižovatce na stromě s transparentem Studenti – svědomí národa. Když jsem to heslo později opakoval, byl mi vyčítán nedostatek životních zkušeností. Berte ten nedostatek zkušeností jako svou obrovskou výhodu, protože můžete svobodně říkat, co si myslíte,“ poradil studentům Černý.

Text vznikl v rámci předmětu Tvůrčí dilny – tisk II pod vedením Mgr. BcA. Judity Matyášové.

Text a foto: Jan Kadeřábek, Klára Krištofíková, Marta Šindlauerová