Fanouškovství v českém florbalu

Florbal již dávno není pouhým kroužkem do školních tělocvičen. Ukazatelem jeho skutečné popularity ale i nadále zůstávají diváci na tribunách. Mohlo by se zdát, že právě v tomto aspektu florbal, zejména oproti fotbalu a hokeji, zaostává. Rozdíly v návštěvnosti mezi jednotlivými florbalovými soutěžemi přitom nejsou tak výrazné.

Kontrast pro sledování divácké návštěvnosti je možný vysledovat v severním koutu země. FBC Liberec, hrající již desátou sezónu v řadě nejvyšší florbalovou soutěž se nachází pouhých 12 kilometrů od Jablonce, ve kterém místní Florbal Jablonec hraje soutěž až čtvrtou nejvyšší, tedy divizi. Rozdíl v divácké návštěvnosti je ale menší, než by se mohlo zdát.

Divizní florbal

Odborný pohled z pozice organizace Českého Florbalu poskytl Jakub Procházka. Manažer a sekretář regionu Ústecka a Liberecka ukazuje, jak je to s návštěvností ve čtvrté nejvyšší soutěži. Ta je geograficky rozdělena do čtyř skupiny, jejichž vítězové následně hrají o postup do vyšší ligy.

„Divizní soutěže mužů v posledních letech zaznamenávají postupný nárůst divácké návštěvnosti. To je dáno bezesporu také tím, že v řadě měst patří florbal mezi dva nejsilnější sporty, což se pozitivně odráží na divácké základně.“

Divize C, ve které se nachází i již zmíněný Florbal Jablonec, je divizí s nadprůměrnou návštěvností. Florbal Jablonec, na který v domácích zápasech chodí v průměru 103 diváků, však není v počtu diváků na prvním místě.

„Týmem s nejvyšší domácí návštěvností v divizi C je Sokol Dvůr Králové nad Labem, který se dlouhodobě pohybuje kolem 167 diváků na domácí utkání, což je číslo, které výrazně převyšuje běžný divizní standard.“

V souvislosti s návštěvností divizních utkání stojí také za zmínku charitativní utkání týmu Koberov proti Turnovu. Na toto regionální derby si našlo cestu 122 skvělých fanoušků, kteří pomohli k vybrání 160 000 korun. Peníze poputují na podporu malé Sofinky, která bojuje se zákeřnou nemocí. I to poukazuje na výjimečnou soudržnost kolektivu, který se v prostředí florbalu pohybuje.

Po kariéře na tribunu

Velkou roli v návštěvnosti na florbalových zápasech podle Procházky hraje i generační vývoj.

„Florbal je pořád relativně mladý sport. Kluci, kteří ho hráli před deseti lety, dnes chodí na zápasy A-týmů jako fanoušci. Přidávají se rodiče, rodinní příslušníci, ale i malé děti. Pokud má klub vybudovanou silnou mládežnickou strukturu, je to na tribunách okamžitě vidět.“

Proč chodit na divizi

V rozhovorech, které byly vedeny při domácích zápasech Florbalu Jablonec, hraje velkou roli právě generační vývoj, který zmínil i Jakub Procházka.

„Na zápasy Jablonce chodím, protože jsem dřív sám hrával. Dodnes mám v týmu pár kamarádů a spolu s několika dalšími bývalými spoluhráči pravidelně chodíme Jablonec podporovat.“ uvádí jeden z častých návštěvníků.

Přeměna bývalých hráčů na fanoušky je ale dvojsečná.

„Koukat na zápasy mě baví, ale nemyslím si, že bych aktivně chodil na zápasy, kdybych sám v minulosti nehrál.“ pokračuje dotázaný divák a poukazuje tak na případné filtrační bubliny, ve kterých se prostředí florbalu odehrává. Lidé, kteří se na tribunách pohybují, jsou často s klubem přímo spjati. Nejčastěji se jedná o rodinné příslušníky, bývalé hráče, nebo třeba i mládežníky nastupující za daný tým v nižších kategoriích. Dostat tak na florbalové ochozy diváky, kteří sami v klubu aktivně nepůsobí, ať už přímo, či přes blízkou osobu, se tak zdá být pomyslnou další metou, kterou budou chtít florbalové týmy dobývat.

Dodržet dress code a sejít se v kotli

Ne, řeč není o fotbalových fanaticích, ale o skupině, která je aktivní na domácích zápasech Florbalu Jablonec. Na tribuně jablonecké haly se v září spolu se začátkem soutěže začalo formovat něco, co v Jablonci nemá obdoby. Organizované fandění, které si vzali na starost hráči z mládežnických kategorií Jablonce.

Bubny, mávací vlajky, a dokonce i malované choreo. Taková je výbava mladých kotelníků, kteří pravidelně navštěvují domácí zápasy jabloneckého celku.

„Když jsem byl menší, tak jsem chodil s tátou na fotbal. Vždy se mi líbilo, jak to v kotli chodí. Bubny, skandování… na florbalových zápasech ale takové fandění chybělo, a tak jsme se s pár spoluhráči domluvili, že to chceme změnit“ popisuje začátky skupiny hlavní bubeník.

Věří ale, že jejich fandění není pouhou kulisou, „Na hráčích je vidět, že se jim naše fandění líbí a cítí, že za nimi stojíme.“ Vzhledem k tomu, že Jablonec v této sezóně ztratil body na domácí palubovce pouze jednou, není příliš odvážné tvrdit, že svou měrou přispěli i tito aktivní fanoušci.

To ostatně potvrzuje i Ondřej Faltus, kapitán jabloneckého A týmu: „Domácí zápasy mě osobně díky klukům z kotle baví o dost víc. Je na nich vidět, že florbalem doopravdy žijí, na tom mají zásluhy i trenéři z nižších kategorií. Na domácí palubovce se nám tak jednoznačně hraje lépe a pozápasová děkovačka už je pouhou třešničkou na dortu.“

Stát se mladým fanatikem ale není jen tak. „Na zápasy máme stanovený dress code. Fandíme buď v modrém dresu, nebo žlutém, vždy se domluvíme ve skupině na whatsappu a poté přidáme i příspěvek na instagramový účet Florbal Jablonec Ultras. Na části tribuny, na které se scházíme, tak vypadáme kompaktně,“ pokračuje kotelník. „Pár měsíců zpět jsme dokonce vyrobili i vlastní malované choreo, které na každý zápas vytahujeme.“ Spolu s vlajkami Florbalu Jablonec, které jsou okolo kotelníků vyvěšeny, je výsledný efekt vskutku působivý.

Superligový florbal

Fakt, že liberecké FBC již deset let hraje v nejvyšší florbalové soutěži u nás, je jednoznačným ukazatelem toho, že klub je veden nadmíru dobře. I když nepatří výkonnostně mezi úplnou špičku, pravidelně končí v horní polovině tabulky, a zapojuje se tak do vyřazovacích bojů. Otázkou ale zůstává, jak je na tom klub z pátého největšího města republiky po stránce návštěvnosti.

„V návštěvnosti se držíme mezi prvními pěti oddíly soutěže. Průměrná návštěvnost na našich domácích zápasech je 225 diváků. Naším dlouhodobým cílem je dosáhnout průměrné návštěvnosti 300 osob.“ uvádí Blanka Procházková, sekretářka regionu Ústecka a Liberecka, ale především také hlavní pořadatelka domácích zápasů FBC Liberec.

Superligové celky párkrát do sezóny odehrají tzv. „school match“, tedy zápas pro žáky základních škol. Utkání se hraje v dopoledních hodinách a jsou na ně tradičně pozvány děti z okolních škol. Mladí diváci tak mají místo výuky možnost sledovat florbal na nejvyšší úrovni. Tyto školní zápasy zároveň slouží jako jakýsi druh náboru, od kterého si celky slibují nové hráče do mládežnických kategorií.

I zápasy pro školy tedy navyšují průměrnou návštěvnost týmů. „Na prosincový school match dorazilo do sportovní haly přes 1000 dětí,“ doplňuje Procházková.

V Liberci má ale sportovní fanoušek více možností pasivního sportovního vyžití. Kromě florbalu zde hraje nejvyšší soutěž i tým fotbalový, hokejový nebo dokonce i volejbalový.

„Ostatní sporty mají na návštěvnost také svůj vliv, především hokej. Zápasy se nám často vzájemně kryjí, a vzhledem k tomu, že nedisponujeme vlastní halou, těmto kolizím jen stěží předcházíme,“ odhaluje Procházková další faktor, ovlivňující návštěvnost.

Superliga = superfanoušci?

„Na superligové zápasy Liberce chodím jen zřídka, a to hlavně proto, že si je můžu většinou pustit z pohodlí domova, protože jsou pravidelně vysílány,“ poukazuje jeden z diváků superligového klání na další způsoby, jak florbal sledovat.

I zde se objevuje přeměna (zatím současných) hráčů na diváky.

„Sám se florbalu věnuji, i když na nižší úrovni než je Superliga. Ze všeho nejvíc mě fascinuje rychlost, ve které hráči zvládají fungovat. To je jednoznačně největší rozdíl mezi Superligou a nižšími soutěžemi,“ pokračuje dotazovaný divák.

Vojtěch Blažek, junior libereckého FBC, který má na svém kontě i několik startů v nejvyšší soutěži mužů ukazuje, co na tribuny láká jeho: „Když nejsem na zápas v nominaci, snažím se být alespoň na tribuně. Jednak jako podpora týmu, kterého jsem součástí, zároveň to ale vnímám jako příležitost ke sledování těch nejlepších hráčů u nás, od kterých se můžu lecčemu přiučit.

I když florbalové ochozy nebývají naplněné až po střechu, je zřejmé, že ve florbalovém prostředí se pohybuje velká spousta lidí, kteří zápasy aktivně sledují. Nadcházející vývoj tohoto sportu ale bude záležet na tom, zda se florbalu podaří přilákat na tribuny i širokou veřejnost. To by florbal, už nyní jeden z nejrozšířenějších sportů u nás, posunulo na vyšší úroveň.

Autor: Jan Koravský